Vyšší teploty než obvykle přinesly během nedávné vlny veder také více obětí. Kolik jich šlo v Evropě na vrub postupující klimatické změně?
Nedávná vlna extrémních veder v Evropě zabila více než dva tisíce lidí. K číslu dospěla studie vypracovaná londýnskými Imperial College a London School of Hygiene and Tropical Medicine.
Na konci června a začátku července zasáhly kontinent nezvykle vysoké teploty a miliony Evropanů se tak musely vyrovnávat se zvýšenou zátěží na organismus. Studie vypočítává, že ve dvanácti evropských městech zemřelo z celkového počtu 2300 lidí až patnáct set osob navíc kvůli stupňům Celsia, které klimatická změna „přidala“ k přirozeným letním teplotám.
K těmto úmrtím došlo „pouze kvůli klimatické změně“, zdůraznila jedna z autorek studie, klimatoložka Friederike Otto.
„Vlny veder jsou tichým zabijákem a jejich vliv na zdraví se měří obtížně,“ konstatoval další z autorů studie Gary Konstantinoudis z Imperial College.
„Lidé nerozumí skutečné úmrtnosti způsobené vlnou veder, protože horka nejsou uváděna jako hlavní příčina smrti,“ upozornil s tím, že místo veder je úmrtí připisováno třeba problémům s plícemi nebo srdcem.
Čtěte také: Pod dva stupně už se nevejdeme, tvrdí slavný klimatolog
Studie se zabývala obdobím od 23. června do 2. července ve dvanácti evropských metropolích, jako jsou Londýn, Paříž, Frankfurt, Budapešť, Záhřeb, Madrid nebo Řím. S výjimkou Lisabonu přidalo dodatečné teplo způsobené skleníkovými plyny dva až čtyři stupně k běžné, přírodní vlně letních veder.
Vůbec nejhůře si mezi evropskými městy vedl Londýn, kde teplota kvůli klimatické změně poskočila o čtyři stupně. Nejlépe naopak skončil Lisabon, kde vliv Atlantského oceánu zmírnil zvýšení na jeden stupeň.
V absolutních číslech zemřelo nejvíce lidí kvůli horku v Miláně (317), následovala Barcelona s 286 a Paříž s 235 úmrtími.
„Vlny veder za sebou nezanechávají takové ničivé stopy jako požáry nebo bouře. Jejich dopad je povětšinou neviditelný, ale ničivý. Změna o dva až tři stupně znamená pro tisíce lidí zlom mezi životem a smrtí,“ varuje klimatolog Ben Clarke z Imperial College.
Evropská meteorologická služba Copernicus nedávno informovala, že letošní červen byl celosvětově třetí nejteplejší v historii. Druhý nejteplejší jsme zažili v roce 2023 a prvenství si drží ten loňský.
