Tropický Trump jde za mříže. A ten skutečný slibuje pomstu

„Mé znovuzvolení může skončit jen třemi způsoby,“ sliboval v roce 2022 tehdejší brazilský prezident Jair Bolsonaro: vězením, smrtí, nebo vítězstvím.

„A můžete si být jistí, že první varianta je nemožná,“ deklaroval tehdy sebevědomě muž, kterému se pro jeho populistickou pravicovou politiku přezdívalo „Trump tropů“.

O necelé tři roky později ale přesně na první možnost došlo. Sedmdesátiletého politika uznal soud Nejvyššího soudu vinným z pokusu o převrat a likvidace politických odpůrců.

Bolsonarovi podporovatelé se totiž 8. ledna 2023, den po inauguraci vítěze voleb Luly da Silvy, inspirovali dva roky starým nájezdem protrumpovských demonstrantů na americký Kapitol a vzali útokem brazilské vládní budovy.

Tamní demokracie nakonec odolala. Zvolený kandidát Lula da Silva zůstal ve funkci, pokus o puč, který se měl opírat o brazilskou armádu, podpořil jen velitel námořnictva, a Bolsonaro místo do prezidentské kanceláře zamířil do domácího vězení.

Čtěte také: Brazilský „útok na Kapitol“: Demokracie obstála, společnost je ale extrémně rozdělená, říká expert

Soudy následně exprezidentovi kvůli zpochybňování férovosti brazilských voleb zakázaly kandidaturu v roce 2026 a kvůli obavám z možného útěku ze země mu odebraly cestovní pas.

Nekompromisní verdikty

Pro Bolsonarovu vinu tento týden zvedli ruku čtyři z pěti soudců senátu Nejvyššího soudu. Už v úterý 9. září soudci Alexandre de Moraes a Flávio Dino označili bývalou hlavu státu za vůdce „zločinné organizace“, která se snažila uvrhnout jihoamerickou zemi zpět do diktatury.

„Jair Bolsonaro byl vůdcem zločinecké struktury,“ prohlásil Moraes během pětihodinového projevu, v němž popsal spiknutí proti brazilské demokracii. „Obětí se stal brazilský stát,“ dodal soudce, který kvůli vedení procesu čelí sankcím ze strany Spojených států – Donald Trump je Bolsonarovým dlouholetým politickým spojencem.

Ve čtvrtek se k Moraesovi a Dinovi přidaly další dva hlasy, soudkyně Cármen Lúcia Antunes Rocha a soudce Cristiano Zanin. K odsouzení Bolsonara přitom stačila prostá většina, tedy tři hlasy. „(Bolsonaro) se snažil zasít zhoubné semínko antidemokracie, avšak brazilská demokracie nebyla otřesena,“ konstatovala soudkyně Rocha.

„Snažil se zničit základní pilíře demokratického právního státu, přičemž největším důsledkem tohoto konání by byl návrat diktatury do Brazílie,“ řekl Moraes ve čtvrtek při oznamování rozsudku nad Bolsonarem. Nejvyšší soud poslal bývalou hlavu státu do vězení na dvacet sedm let a tří měsíce.

🇧🇷 | BOLSONARO CONDENADO: Alexandre de Moraes condena a Jair Bolsonaro a 27 años y 3 meses de prisión.
pic.twitter.com/FWx2EU0hlK

— Alerta News 24 (@AlertaNews24) September 11, 2025

Pátý soudce Luiz Fux ve středu hlasoval pro zproštění obžaloby Bolsonara s tvrzením, že neexistuje „absolutně žádný důkaz“, že by bývalý prezident věděl o údajném spiknutí s cílem zavraždit Lulu a Moraese a převzít moc.

Mimo to podpořil Fux stížnosti obhajoby, podle níž nebylo možné se seznámit se všemi detaily případu, protože objem vyšetřovacích dokumentů dosahoval obří velikosti sedmdesáti terabytů dat. Lednové události nicméně soudce označil za „barbarské“ a hlasoval pro potrestání dvou Bolsonarových nejbližších spojenců.

Mimo Bolsonara za mřížemi v souvislosti s pokusem o státní převrat skončí dalších sedm osob. Mezi nimi hned čtyři bývalí ministři: ministr obrany generál Walter Braga Netto (26 let vězení), jeho nástupce ve funkci generál Paulo Sérgio Nogueira de Oliveira (19 let), ministr pro institucionální bezpečnost generál Augusto Heleno (21 let) a ministr spravedlnosti Anderson Torres (24 let).

Soud potrestal také bývalého velitele námořnictva admirála Almira Garniera Santose (24 let) a bývalého šéfa špionáže Alexandreho Ramagema (16 let). Nejnižší trest si odnesl Nettův spolupracovník podplukovník Mauro Cid (dva roky), který měl pomáhat s financováním a plánováním celého pokusu – včetně vraždy soudce Moraese s cílem vyvolat společenský chaos, kvůli kterému by zasáhla armáda a Bolsonaro tak zůstal u moci.

Spiknutí zahrnovalo plán atentátu na vítěze voleb Lulu da Silvu, jeho viceprezidenta a soudce Moraese, který v roce 2022 působil jako předseda volebního soudu. Po volbách byli Lula a Moraes podle zveřejněných dokumentů z vyšetřování bedlivě sledováni vojáky speciálních jednotek.

Na soudce už čekal najatý střelec.

Podle vyšetřovatelů bylo od plánu na atentáty a převrat upuštěno pouze proto, že se Bolsonarovi, mimochodem bývalému parašutistovi brazilské armády, podařilo získat na svou stranu jediného ze tří velitelů ozbrojených sil. Velitelé letectva a pěchoty se k pokusu o převrat odmítli připojit.

Jak připomíná server Foreign Policy, najatý střelec, který měl v prosinci 2022 zavraždit soudce Moraese, už dokonce čekal v pozici, kdy mohl pálit, ale Moraesova trasa se daného dne oproti původním plánům změnila.

​​Bolsonaro a jeho spojenci byli obviněni z vedení ozbrojené zločinecké organizace, pokusu o násilné zrušení demokratického řádu v Brazílii, spiknutí za účelem státního převratu a páchání násilných činů proti státním institucím. Mimo to jim soud přiřkl také obvinění z poškození veřejného majetku během útoku exprezidentových příznivců na vládní budovy v lednu 2023.

Bolsonarovi obhájci už oznámili, že se odvolají. „Uložené tresty jsou absurdně přehnané a nepřiměřené, a po analýze podmínek rozsudku podáme příslušná odvolání, a to i na mezinárodní úrovni,“ uvedli.

Přestože právníci ujistili brazilská média a veřejnost, že respektují rozhodnutí senátu Nejvyššího federálního soudu, bývalý prezident se podle nich „nepokusil o zrušení demokratického státu a nikdy se neúčastnil žádného plánu a natož činů, k nimž došlo 8. ledna 2023“.

Čtěte také: Bolsonaro Brazílii zcela neopustil. Zemi rozděluje politika, náboženství i armáda

Bolsonaro má sice právo na odvolání, avšak rozsah jeho obvinění znemožňuje úplně zrušení trestu. Jakmile proces odvolání během podzimu skončí, soudci rozhodnou, kde si exprezident odpyká finální trest.

Pro největší zemi Latinské Ameriky jde o třetí odsouzenou hlavu státu – ale poprvé o tak závažný zločin. Prvním odsouzeným byl současný prezident Lula da Silva, kterého dohnaly dva případy korupce spojené se stavebními společnostmi. Lula strávil ve federálním vězení 580 dní, načež Nejvyšší soud v listopadu 2019 vyhověl jeho odvolání.

V roce 2023 byl pak Nejvyšším soudem odsouzen k osmi letům a deseti měsícům vězení za korupci a praní špinavých peněz exprezident Fernando Collor (hlava státu v letech 1990 až 1992). Kvůli věku a zdravotnímu stavu byl však trest omezen na domácí vězení.

Ačkoli je brazilská veřejnost silně rozdělená, v posledním průzkumu agentury Quaest se 52 procent oslovených domnívá, že se Jair Bolsonaro podílel na plánování státního převratu. Za exprezidenta se naopak postavilo 36 procent dotázaných.

Podle týdeníku The Economist možná Bolsonarův pokus převzít moc s pomocí armády vyvolal vzpomínky na období vojenské diktatury (1964 až 1985), při které přišly o život – často během takzvaného „nuceného zmizení“ – stovky lidí.

Zloba z Washingtonu

Naopak silné zastání má Bolsonaro mimo Brazílii, konkrétně u vládních představitelů Spojených států.