• Reportáže
  • 2. listopadu 2020

„Už nebudeme milé a poslušné holky. Jdeme vám říct, že váš čas skončil,“ zní z polských protestů

Vojtěch Boháč / Úvodní foto: Voxpot
Demonstrace, které během posledních dvou týdnů zachvátily celé Polsko, jsou největší za poslední dekády. Stejně jako v sousedním Bělorusku jsou jejich hlavní hnací silou ženy. Proč vyšly statisíce Polek do ulic a jaké změny mohou zemi přinést se dočtete v naší reportáži z bouřící se Varšavy.

“Jebać PiiiS,” ozývá se z reproduktorů táhlý vokál na hudbu Take On Me od skupiny a-ha. Tisíce lidí zakřičí v odpovědi do refrénu rázně a krátce: “Jebać PiS.” Nadávky na vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS) ovládly současné protesty. Po letech protivládních protestů opozici očividně došla trpělivost o čemkoliv debatovat. Zvlášť o tom, jestli má stát úzce provázaný s církví rozhodovat, co ženy mohou a nemohou dělat se svým tělem.

“Bylo tu hodně lidí, kteří si stěžovali, že jsou současné protesty příliš vulgární, že není potřeba být tak útoční,” vysvětluje mi po cestě na demonstraci náš průvodce Slávek, proč si současné protesty říkají občas z legrace také hnutí osmi hvězd a na plakátech je často k vidění ***** ***. Co znamenají hvězdičky? “Jebać PiS,” vysvětluje mi s úsměvem.

Protesty začaly předminulý čtvrtek, když Ústavní soud obsazený soudci loajálními vládní straně rozhodl, že téměř všechny potraty – včetně těch, kdy je plod vážně poškozený – jsou nyní protiústavní.

Ven ze středověku

“Jestli je někdo, kdo konečně přivede Polsko do 21. století, tak to jsou určitě ženy,” vypráví nám o chvíli později na náměstí v centru Varšavy Anna, která přišla na protest se svou rodinou.

Od rozhodnutí ústavního soudu o zpřísnění výkladu potratové legislativy se vydala do ulic spolu se stovkami tisíc Polek už několikrát. Stejně jako v sousedním Bělorusku jsou i v Polsku ženy hlavní silou největších protestů za poslední dekády.

“Dochází tu ke střetu dvou světů – moderního, a toho, kde je náboženský fanatismus považován za společenskou normu,” rozčiluje se Anna v narážce na provázání konzervativní vládní strany a polské církve. Rozčilení je emoce, kterou ve stále narůstajícím davu cítíme nejvíc. Vedle nápisu “Jebać PiS” je druhým nejviditelnějším prosté “Běžte do p**ele”.

Účastnice a v menší míře ani účastníky protestů nezastavila pohrůžka trestním stíháním, šířící se koronavirová nákaza ani informace, že na shromáždění mohou útočit, stejně jako v posledních dnech, radikálně naladěné provládní skupiny.

Minulou neděli se nenásilné protesty prohnaly i přes zhruba dvě desítky kostelů. Některé z nich zůstaly posprejované bleskem symbolizujícím současné demonstrace nebo telefonním číslem na organizace pomáhající ženám zařídit si potrat v zahraničí.

Předseda vládní strany, Jaroslaw Kaczyński, vyzval v reakci své příznivce k “obraně kostelů a církve.” Ať už to bylo jeho cílem nebo ne, provládní skupiny na jeho pokyn začaly útočit na demonstrace. Útoky noži, pálkami i slzným plynem se neobešly bez zranění.

Polské kostely brání během protestů tři vlny obrany: Nacionalistické bojůvky, vojenská policie a policejní těžkooděnci. Foto: Voxpot

“Slyšely jsme, že tu mají být skupiny fotbalových chuligánů a nacionalistů, kteří mohou útočit,” vysvětluje šestnáctiletá Gabrysza, proč se snaží s kamarádkami dávat pozor, aby dnes po protestech nikdo neodcházel domů sám.

Na protest s kamarádkami přijely proto, že chtějí žít v zemi, ve které budou mít stejná práva jako lidé v ostatních státech EU. “Trápí nás, co se děje v naší zemi. Situace je tu tak dramatická, že každý z nás touží po tom jednou odsud odjet. Chceme to ale změnit a pokud tu zůstaneme, tak chceme mít možnost samy o sobě rozhodovat,” vysvětluje.

Víra nebo peníze?

Průzkum agentury Kantar z minulého týdne ukázal, že 74 procent obyvatel Polska nepodporuje rozhodnutí Ústavního soudu, které současné protesty vyvolalo. Podle rozhodnutí jsou potraty v případě závažného poškození nebo neléčitelné nemoci plodu protiústavní a hrozí za ně až pět let vězení. Průzkum ale zároveň ukázal, že jen okolo 20 procent obyvatel by podpořilo úplnou legalizaci potratů do 12 týdnů od početí.

Podle mnohých odpůrců rozhodnutí se vládní strana snaží skrze vlastními lidmi obsazený Ústavní soud především protlačit rozhodnutí, které jde na ruku církvi za její pomoc v loňských volbách.

“Rozsáhlá mobilizace Polek v posledních letech ukázala, že v otázce potratů nešlo o kompromis mezi držiteli moci a polskými ženami, ale mezi církví a stranami, které jsou u moci,” vysvětluje současný stav Elżbieta Korolczuk, vyučující sociologii na Gothenburské univerzitě a dlouholetá aktivistka za práva žen.

Ženy vyrazily masově do ulic už podruhé od nástupu konzervativní vlády Práva a spravedlnosti. Poprvé to bylo v roce 2016 v protestu proti nově chystanému zákonu, který měl prosadit právě přísnější potratovou legislativu. Vláda nicméně svůj návrh stáhla právě v reakci na stotisícové protesty po celé zemi.

Když jsme po loňských volbách mluvili s představitelem ultrakonzervativního křídla vládní strany Antonim Macierewiczem, řekl nám, že vláda bere silný mandát z voleb jako jednoznačnou podporu pro její politiku.

“Teď jsme v situaci, kdy se národ jednoznačně vyjádřil v otázkách jako je ochrana života, a my je začneme realizovat,” vyprávěl nám nadšeně Maczerewicz.

Průzkumy nicméně nenapovídají, že by právě protipotratová legislativa byla hlavním důvodem, proč Kaczyńského strana ve volbách zvítězila.

“Možná je ti lidé volí spíš kvůli tomu, že jim strana Právo a spravedlnost přiznala pomoc v programu 500+,” vysvětluje nám mezi demonstranty poslankyně opoziční Lewice Anna Žukowska popularitu programu, který dal každé rodině měsíční podporu 500 zlotých (3 tisíce korun) na dítě až do jeho 18 let. “Myslím, že většina společnosti je za to PiS vděčná,” hodnotí Žukowska.

Vrať se do kostela!

Polská církev zároveň za poslední roky poměrně rychle ztrácí svou bývalou pozici ve společnosti. Významnou roli v tom sehrál investigativní novinář Tomasz Sekielský, který loni natočil dokumentární reportáž o zneužívání polských dětí a mládeže církevními hodnostáři. Reakce církve a její snaha zamést vše pod koberec tento trend ještě posílila a důvěra v tradičně silnou instituci se tak podle letošního průzkumu v zemi propadla jen na necelých 40 procent. Důvěra v Evropskou unii ve stejnou dobu naopak narostla na rekordní úroveň téměř 70 procent.

“Myslím si, že právě probíhá nějaký druh myšlenkové revoluce, která bude srovnatelná například s rokem 1968 ve Francii nebo Spojených státech,” odhaduje další vývoj Korolczuk.

“Lidé si začínají uvědomovat, že moc v zemi je postavená na nich a stejně tak morální síla nebo autorita institucí, jako je katolická církev. Když odstraníte tuto podporu, tak nemohou fungovat,” popisuje, proč mladí lidé ztrácí chuť vyjednávat s mocí.

„Chtějí naplno říct: Nebudeme vás poslouchat, nebudeme milé a poslušné a hodné holky, jak jsme byli vychovány. Jdeme vám říct, že váš čas už skončil,“ říká.

V tomto kontextu je za důležitý moment aktuálních protestů považována dříve jen těžko myslitelná epizoda z demonstrace v západopolském Szczecinku. Video zachytává několik desítek studentek, které skandují na kněze, ať se “vrátí do kostela.” Když je kněz odmítá, začnou jej studentky skandováním posílat místo do kostela do mnohem temnějších míst.

“Mohli jste vidět tu radost skupiny dívek, které konečně našly svůj hlas. Jejich překvapení při uvědomění, že když stáhnou podporu té instituce, tak nad nimi ta instituce ztratí moc,” popisuje Korolczuk s tím, že protesty už nejsou jen o potratech, ale reflektují frustraci, strach a pocit, že se mladým lidem snaží starší generace pravicových populistů ukrást budoucnost.

Přesto, že velkou část účastnic aktuálních demonstrací představují oproti dřívějším demonstracím velmi mladé ženy, není to zdaleka jedná přítomná skupina.

“Nikdy není jasné, z jakého důvodu vypukne revoluce. Jednou je to kvůli nedostatku chleba, jindy je to kvůli jiným právům. My už na ulici stojíme pět let a čekali jsme přesně na tento moment,” popisuje nám důchodkyně Ivona, která přišla na demonstrace se třemi svými vrstevnicemi. “Věděly jsme, že příjde chvíle, která to celé odpálí. A ona přišla,” usmívá se.