• Analýzy
  • 7. října 2020

Válka o Náhorní Karabach neutichá. Došlo i k nasazení zakázané kazetové munice.

Ondřej Zacha / Úvodní foto: Neil Hauer
Boje v náhorním Karabachu stále eskalují. I když počet obětí s každým dnem roste, výzvy mezinárodního společenství k ukončení bojů zůstávají nevyslyšeny. Zatímco Turecko nadále podporuje Ázerbájdžán, Rusko prozatím neplánuje vyslat do oblasti bojů vlastní mírotvorné jednotky bez souhlasu obou bojujících stran.

Boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach pokračují už druhý týden. Nejedná se už jen o omezenou eskalaci, ale o plnohodnotnou válku vedenou na několika frontách. Po mírném zklidnění bojů ke konci minulého týdne nyní Ázerbájdžán od pátku těžce odstřeluje Stěpanakert, padesátitisícové správní centrum neuznaného Náhorního Karabachu. Podle několika svědectví k tomu používá i ve většině světa zakázanou kazetovou munici. Potvrzených obětí už je více než 300, reálné číslo je ale možná i dvojnásobné.

Na konci minulého týdne se objevily další důkazy o zapojení Syrských a Libyjských bojovníků na straně Ázerbájdžánu. Arménie přišla minulý týden s tvrzením, že v bojích jsou nasazeni bojovníci Syrské národní armády rekrutovaní Tureckem.

Arménská strana v neděli odpověděla odstřelováním třistatisícové Gandži, druhého největšího města Ázerbájdžánu, které ležící 60 kilometrů od linie kontaktu. Oba případy odstřelování měst měly za následek i civilní oběti a stovky raněných. Boje se tak rozšiřují i mimo sporné území Náhorního Karabachu do nebezpečné blízkosti velkého množství civilního obyvatelstva. Mezinárodní výbor červeného kříže vyzval k zastavení útoků na civilisty a varoval, že dochází k porušení mezinárodního humanitárního práva.

Územní zisky za cenu stovek lidských životů

Ázerbájdžán o víkendu oznámil dobytí několika vesnic v Náhorním Karabachu, zejména v regionech Fizuli a Jabrayil. Mezi dobytými obcemi by měl být ale i Madagiz na severu Karabachu. Územní zisky ale stále zůstávají předmětem spekulací.

Válka si doposud vyžádala více jak 300 obětí mezi vojáky i civilisty. Skutečné číslo ale může být i násobně vyšší, protože Ázerbájdžán nezveřejňuje počty svých vojenských obětí. Arménská strana potvrdila zatím více než 250 zabitých vojáků, počet obětí na druhé straně bude přinejmenším podobný. Soudě podle zveřejňovaných videí, expertních odhadů, rozsahu bojů a nasazené techniky může být obětí už okolo 600.

Video z ostřelování Stěpanakertu.

Na konci minulého týdne se objevily další důkazy o zapojení Syrských a Libyjských bojovníků na straně Ázerbájdžánu. Arménie přišla minulý týden s tvrzením, že v bojích jsou nasazeni bojovníci Syrské národní armády rekrutovaní Tureckem. Ázerbájdžán informaci vyvrátil, ale později ji potvrdily zdroje agentury Reuters a deníku Guardian. Podle Guardianu jsou Syrští bojovníci i mezi obětmi. Nasazení blízkovýchodních žoldáků později potvrdila i Francie a Rusko. Šéf ruské rozvědky SVR varoval, že stovky blízkovýchodních bojovníků se mohou snažit vydělat na probíhající válce.

Došlo k nasazení zakázané kazetové munice proti civilistům

Turecko stále rezolutně podporuje Ázerbájdžán a vyzývá Arménii k „opuštění okupovaných území.“ Turecký ministr zahraničí výzvu zopakoval po setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem, který požádal Turecko, aby využilo svého vlivu k uklidnění napětí.

Minská skupina OBSE vydala doposud nejsilnější prohlášení vypracované ministry zahraničí Spojených států, Ruska a Francie. Všechny strany v něm důrazně odsuzují bezprecedentní a nebezpečnou eskalaci v Náhorním Karabachu i mimo něj a zdůrazňují, že nedávné útoky na civilisty představují nepřijatelnou hrozbu pro stabilitu v regionu.

Krizový tým mezinárodní humanitární organizace Amnesty International v pondělí potvrdil, že Ázerbájdžán odstřeloval Stěpanakert zakázanou kazetovou municí M095 DPICM dovezenou z Izraele. Organizace ve své zprávě varuje, že nasazení těchto zbraní, zejména proti civilním cílům, je zakázané podle mezinárodního humanitárního práva. Použití tohoto typu zbraní zakazuje mezinárodní Úmluva o kazetové munici, kterou podepsalo 110 zemí včetně České republiky. Arménie ani Ázerbájdžán tuto úmluvu ale nepodepsali.

Video kazetové nálože dopadají na Stěpanakert.

Ázerbájdžán hlásí již několikátý den ostřelování měst Terter a Mingačevir. Baku zatím potvrdilo 25 zabitých civilistů a stovky zraněných, v Náhorním Karabachu bylo zabito 19 civilistů. Na některých místech přitom začíná zkáza připomínat obrázky známé z války v Sýrii.

Patriotické nálady zastiňují volání po míru

V obou zemích také pokračuje mobilizace. Arménský premiér Nikol Pašinjan v pondělí v prohlášení vyzval brance, kteří v posledním roce dokončili povinnou vojenskou službu, aby se dobrovolně přihlásili znovu do služby. Na konci minulého týdne byla také z bezpečnostních důvodů uzavřena jedna ze dvou silnic spojující Arménii a Náhorní Karabach, která prochází v blízkosti Ázerbájdžánu. Nyní probíhá ostřelování i druhé z těchto cest, vedoucí skrze strategický koridor Lačin. Její zneprůjezdnění by výrazně ohrozilo zásobování Náhorního Karabachu, který stále zůstává pod Arménskou kontrolou.

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev řekl, že země „nezastaví svoji ofenzivu, dokud Arménie formálně neoznámí stažení svých sil z Ázerbájdžánského území,“ tím je myšlen jak celý Náhorní Karabach, tak sedm přilehlých území, které Arménie kontroluje od konce války v roce 1994. Ve svém proslovu v neděli 4. října Alijev zmínil, že všem světovým lídrům, kteří ho kontaktovali, přednesl tuto a šest dalších podmínek pro ukončení bojů. V úterý Ázerbájdžán potvrdil, že boje budou pokračovat.

Splnění těchto podmínek by bylo pro Arménii bez úplné kapitulace takřka nemožné, v rámci mírových jednání se totiž počítá s ústupky obou stran. V Jerevanu se naopak začíná mluvit o uznání nezávislosti Republiky Arcach (oficiální název neuznaného státu, který spravuje území Náhorního Karabachu a přilehlá okupovaná území). Až doposud Karabach fungoval de facto nezávisle, avšak s rozsáhlou podporou Arménie. Uznání nezávislosti by tak bylo dalším provokativním krokem, který by mohl boje ještě více rozdmýchat.

Sledujte naši nedávnou reportáž z bojujícího Náhorního Karabachu:

V Arménii i Ázerbájdžánu zatím panuje značně vyhrocená a válečnická atmosféra. V Baku vlají na každém kroku Ázerbájdžánské vlajky, reklamní obrazovky v centru města přehrávají záběry z probíhajících operací a lidé sledují pravidelná prohlášení vlády o údajně dobytém území. Podobná atmosféra panuje i v Jerevanu, který zdobí hesla na podporu armády.

Válka se nebezpečně přiblížila arménskému hlavnímu městu ke konci minulého týdne, když byly v jeho blízkosti sestřeleny Ázerbájdžánské drony. I v této atmosféře se ale začaly objevovat otevřené dopisy volající po míru z obou znepřátelených stran. Smířlivé hlasy jsou ale stále marginalizované.

Drží Rusko klíče k ukončení bojů?

Arménský premiér Pašinjan o situaci v Karabachu v pondělí už podruhé telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Rusko je strategickým spojencem Arménie, s Ázerbájdžánem má však dobré vztahy a doposud do probíhajících bojů nezasahovalo. Moskva naopak opakovaně apeluje na obě strany k ukončení násilí. Ruský prezident zopakoval výzvu k ukončení bojů a jeho mluvčí upřesnil, že zatím neplánuje jednat s prezidenty Ázerbájdžánu a Turecka, ale že situace se může změnit.

Mnozí teď debatují, jaká bude strategie Ruska, které doposud hrálo v konfliktu ústřední roli a v minulosti vyjednalo jak příměří ve válce v roce 1994, tak i po poslední velké eskalaci v roce 2016. Jednání mezi ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a jeho tureckým protějškem Mevlütem Čavušoglu minulý čtvrtek nastínila možnou změnu rétoriky Ankary. Ta se ale bohužel nepromítla do dalšího tureckého jednání. Rusko tedy stále apeluje na obě strany a podle Putinova mluvčího je připraveno nasadit do Karabachu své mírotvorce, ale pouze se souhlasem obou bojujících stran.

V Jerevanu v úterý přistálo ruské vládní letadlo s delegací, která nyní připravuje summit Eurasijského ekonomického svazu. Jeho zasedání by mělo začít ve čtvrtek a zúčastnit by se měl i ruský premiér Michail Mišustin. Je možné, že jeho přítomnost pomůže ke zklidnění bojů. Minská skupina OBSE již o víkendu naléhala na obě strany k ustavení dočasného humanitárního příměří, aby mohla být odstraněna těla mrtvých vojáků. Válka se ale prozatím nezklidňuje.

Hrozí naopak rozšíření bojů. Ty probíhají v blízkosti hranic Íránu, na jehož území v minulých dnech několikrát dopadly rakety a zranily několik lidí. „Bezpečnost našich hranic je pro nás životně důležitá,“ varoval íránský ministr obrany Amir Hatami a pohrozil tvrdými opatřeními proti bojujícím stranám v případě, že se útoky na jeho území budou opakovat.