Blízký Východ

16. 05. 2022, 04:00

Vražda prominentní palestinské novinářky: Jak k ní došlo a co nám říká izraelský útok na smuteční průvod

Prokop Singer

Ve středu 11. května byla zastřelena palestinsko-americká reportérka televize Al-Džazíra Širín Abú Ákila, když přinášela zpravodajství ze zátahu izraelské armády na uprchlický tábor Dženín. Zároveň byl střelbou do zad zraněn i její kolega Alí as-Samúdí. Většina lidskoprávních organizací i palestinských aktivistů viní z útoku Izraelce, ti to však popírají.

Jednapadesátiletá Širín Abú Ákila (v českých médiích často nesprávně psána jako Širín abú Aklah, pozn. redakce) představovala novinářskou ikonu izraelsko-palestinského konfliktu. Dění v Izraeli a Palestině pokrývala na denní bázi více než dvě desetiletí a její středeční smrt vzbudila silné emoce jak mezi Palestinci na okupovaných územích a v Izraeli, tak i ve světě.

Abú Ákila začala pracovat pro katarskou televizi Al-Džazíra v roce 1997, tedy krátce po jejím vzniku, a svou výraznou osobností se stala inspirací pro množství žen nejen v Palestině, ale v celém arabském světě. Novinářka byla prakticky nepřehlédnutelná pro každého, kdo sledoval Al-Džazíru nebo se zajímal o dění v této oblasti.

Z pohledu mnohých Palestinců to byla právě Širín, díky komu se svět začal dozvídat, jak vypadají jejich životy pod izraelskou okupací. Není proto divu, že je smrt novinářky přijímána se silnými emocemi a často velmi osobně. Dokazuje to ostatně i masová účast na jejím pohřbu i na dalších pietních akcích, které se konaly v několika palestinských městech jako jsou Nábulus, Dženín, Ramalláh nebo Betlém.

Televizní stanice Al-Džazíra ve svém prohlášení považuje za jednoznačného viníka smrti své dlouholeté zaměstnankyně izraelskou stranu a zdůrazňuje to i při neustálém připomínání novinářčiny smrti ve vysílání. Stejně tak renomovaná lidskoprávní organizace Amnesty International mluví o možném válečném zločinu izraelské armády a požaduje důsledné vyšetření novinářčiny smrti.

Svědectví z místa a jiné teorie

Střelou do zad byl zasažen také další novinář Alí as-Samúdí, který nicméně vyvázl jen se zraněním. V rozhovoru pro katarskou televizi řekl, že všichni novináři byli zřetelně označeni a Izraelci o nich dobře věděli. Střelbu jednoznačně považuje za cílený útok. Také bývalá mluvčí palestinské autonomní vlády Diana Buttu v rozhovoru pro stejný televizní kanál prohlásila, že izraelská vláda Abú Ákilu zavraždila cíleně. To je i jednoznačný názor mezi Palestinci.

Drastické video, které obletělo celý svět, ukazuje Abú Ákilu bezvládně ležící u zdi, kde byla zasažena do hlavy. Vedle ní stojí její strachem paralyzovaná kolegyně. Náhle se na scéně objeví mladík, který přeleze zeď a pokouší se ležící ženě pomoci. Abú Ákila je následně převezena do nemocnice, kde je prohlášena za zesnulou.

Izraelský premiér Bennett záhy reagoval prohlášením, že smrt pravděpodobně zavinili palestinští ozbrojenci, proti nimž izraelská armáda v Dženínu zasahovala. Podle izraelské lidskoprávní organizace Be-celem je verze izraelské vlády scestná, neboť Izraelem uvedená lokalita je značně vzdálená a místo, kde byla Širín zabita, odsud vůbec není na dostřel. Palestinští novináři, kteří se  pohybovali v místě, potvrdili, že i oni se ocitli pod palbou izraelských ozbrojených sil.

Ještě dále zašel poslanec v Knesetu Itamar Gvir z pravicové strany Tkuma, který ospravedlnil zabití novinářky tím, že se palestinští novináři staví do cesty izraelským vojákům cíleně a obtěžují je.

Dvojí metr svobody tisku

Důvěryhodnosti izraelské verze o palestinských ozbrojencích, kteří novinářku zasáhli, nepomáhá ani fakt, že je Izrael narozdíl od palestinských ozbrojenců notoricky známý cílenými útoky na novináře. Židovský stát se sice nominálně hlásí ke svobodě tisku, v praxi však často izraelská armáda nakládá s arabskými novináři stejně, jako by to byli její protivníci. V některých případech, kdy se napadení novináři soudně bránili, zaznělo od státních obhájců obvinění palestinských novinářů, že se na místě bojů octli dobrovolně, a tudíž přišli k újmě vlastní vinou

Podle palestinského ministerstva informací zabily izraelské ozbrojené složky od počátku druhé intifády 46 novinářů a mnohokrát cílily i na kanceláře a celé budovy médií. Například během masivní izraelské invaze do Gazy na jaře roku 2021 zničila izraelská armáda leteckým úderem celou jednu budovu v pásmu Gazy, ve které sídlila některá světová média včetně Al-Džazíry a americké tiskové agentury The Associated Press. Útok byl pak ospravedlňován údajnou přítomností ozbrojenců Hamásu v budově.

Čtěte také: Na Ukrajině přišel o život český dobrovolník. Pod palbu se dostal na stejném místě jako reportéři Voxpotu

Útoky na novináře hlásili Palestinci i během loňských a letošních razií izraelské armády na Chrámové hoře. Během protestů proti demolicím arabských domů v okupovaném východním Jeruzalémě byla zadržena a zbita palestinská novinářka Džífárá al-Budajrí. Přestože se Izrael rád prezentuje jako jediná demokracie na Blízkém východě, podobné útoky izraelské armády na palestinské novináře jsou takřka každodenní realitou. Organizace Reporters Without Borders považuje Izrael kvůli těmto incidentům za zemi s velmi špatnou úrovní svobody tisku a řadí židovský stát až na 86. příčku ve svém indexu.

Mír ani na pohřbu

Na palestinských územích vládnou nyní po smrti Abú Ákily velmi vypjaté emoce a jejího pohřbu se následující den účastnily v Jeruzalémě davy lidí. Izraelská armáda, dohlížející na pohřební procesí, zaútočila na Palestince, kteří nesli rakev s jejími ostatky. Na videu lze vidět, jak izraelští ozbrojenci Palestince bijí obušky, až v jednom momentu spadne rakev se zesnulou novinářkou na zem. Izraelská policie útok na smuteční průvod později obhajovala tím, že nosiči rakve odmítali dát tělo novinářky do pohřebního auta, jak bylo dříve dohodnuto.

Politický analytik Marwán Bišára události na pohřbu vysvětluje tím, že Izrael ví, že si může dovolit cokoli, tedy i něco tak nehorázného, jako je útok na smuteční průvod před zraky celého světa. Ať udělá židovský stát cokoli, nikdy není dohnán k zodpovědnosti nebo spravedlnosti a nadále se těší podpoře ze Západu, včetně štědrých dotací ze Spojených států.

Palestinský prezident Mahmúd Abbás prohlásil Širín Abú Ákilu za mučednici jak palestinské věci, tak svobody slova. Abbás zároveň odmítl izraelskou nabídku společného vyšetřování příčin jejího úmrtí a prohlásil, že se pokusí dostat případ k mezinárodnímu trestnímu tribunálu v Haagu. Palestinci obecně odmítají, aby se Izrael na vyšetřování jakkoli podílel, jelikož podle nich je nepatřičné, aby se vyšetřování vraždy účastnil samotný vrah. Je pravdou, že izraelské vyšetřování zřídkakdy vedlo k potrestání přečinů izraelské armády a většinou se jedná spíš o gesto, jenž má ukázat znepokojenému mezinárodnímu společenství, že Izrael je demokratický a transparentní stát. 

Případ zabité novinářky má relativně velký ohlas i na Západě a jelikož se jedná o americkou občanku, tak zvláště v USA. Americký prezident Joe Biden zabití Širín Abú Ákily důrazně odsoudil a požaduje vyšetření celé události. Útok na truchlící Palestince zase označila mluvčí Bílého domu Jen Psaki za „velmi znepokojivý“.

Čtěte také: Zapomenuti v Turecku: Boje na Ukrajině otevírají syrským běžencům jejich válečná traumata

Mnohem tvrdší reakce však přišla od americké kongresmanky palestinského původu Rashidy Tlaib, která za zesnulou novinářku držela ve Sněmovně reprezentantů minutu ticha. Rashida Tlaib mluvila velmi emotivně o tom, že izraelský režim, který Spojené státy podporují morálně i materiálně, zavraždil americkou občanku. Tlaib spojovala brutalitu okupace, do níž podle ní spadá i zabití Abú Ákily, s americkou podporou Izraele. Washington dle americké kongresmanky tyto zločiny financuje i z peněz amerických daňových poplatníků.

Ať už se jednalo o úmyslné zabití s cílem umlčet hlas Palestinců, nebo šlo o nešťastnou nehodu, je dost pravděpodobné, že nestranného vyšetření události se nedočkáme nikdy. Izraelské soudy zřídkakdy potrestají příslušníky armády za zabití palestinských civilistů, a pokud se tak náhodou stane, bývají viníci předčasně propuštěni a svůj původní trest si neodpykají. V četných případech zabitých palestinských novinářů dokonce žádný izraelský voják před soudem nikdy nestanul.

Sledujte naši reportáž z okupovaného Západního břehu: