• Analýzy
  • 21. prosince 2020

„Vyhrál jsem. O hodně!“ Chce Trump vyvolat válku, nebo jen nastartovat vlastní televizi?

Úvodní foto: Evy Mages
Zpochybňování legitimity nově zvoleného prezidenta není v USA nic tak docela nového. Trumpova teze o ukradených volbách nemá stejně jako i dřívější podobné pochybnosti silný základ, její neustálé opakování ale ještě může způsobit problémy.

Druhý prosincový víkend prošlo Washingtonem D.C. několik tisíc podporovatelů prezidenta Donalda Trumpa, který stále odmítá uznat porážku v listopadových volbách. Protesty, ve kterých hrála prominentní roli krajně pravicová skupina Proud Boys, si nakonec vyžádaly „jen“ několik pobodaných přihlížejících, což je po několika týdnech dennodenního podrývání integrity volebního procesu ze strany prezidenta a jeho okolí skoro zázrak.

Twitterový účet arizonské pobočky Republikánské strany se na začátku prosince svých fanoušků ptal, jestli by byli ochotni za zvrácení výsledků voleb zemřít. Následně byl zadržen texaský policista, když najel autem na opraváře klimatizací, kterého podezříval z převážení podvodných volebních lístků.

V pondělí 14. prosince mezitím konečně odevzdali své hlasy volitelé a oficiálně stvrdili vítězství Joe Bidena. Snahy Trumpa a jeho spojenců napadnout výsledek voleb tím utržily zatím největší ránu – tlak na Kongres, aby výsledky ještě zvrátil, totiž nemá skoro žádnou naději na úspěch. To ale neznamená, že se příběh o údajně ukradených volbách jen tak vytratí. Podle průzkumu Monmouth University z poloviny listopadu pouze 60 procent dotázaných Američanů věří, že Joe Biden férově vyhrál volby. Naopak 77 procent podporovatelů Trumpa v rámci průzkumu odpovědělo, že Biden zvítězil díky volebním podvodům.

S televizním právníkem v čele

Pokud máte pocit, že zažíváte krušný konec roku, asi jste neslyšeli, čím si prochází bývalý starosta New Yorku a prezidentův osobní právník, Rudy Giuliani. Ten v poslední době vystupuje jako nejviditelnější představitel Trumpových snah zvrátit výsledek letošních prezidentských voleb.

Bizarní tiskovou konferencí na okraji Philadelphie někde mezi krematoriem a obchodem s erotickým zbožím to přitom v první půlce listopadu jenom začalo. Giulianiho výstupy se od té doby staly cílem posměchu pravidelně, jako když mu na další tiskové konferenci po tváři stékala barva na vlasy smíšená s potem. Trumpův osobní právník také stihl být při slyšení v Michiganu obviněn z nekontrolované plynatosti nebo prohlásit, že dokáže „vyčmuchat zločiny“.

Od té doby se Giuliani stihl ztrapnit na další tiskové konferenci v D.C., kde – zatímco se svými kolegy představoval květnatou konspiraci zasahující až do Venezuely – z jeho tváře zjevně stékala barva na vlasy smíšená s potem, být při slyšení o volebních podvodech v Michiganu obviněn z flatulence a nakonec se ještě nakazit koronavirem. „Je to pravda. Není to vymyšlené. Není tu nikdo, kdo by holdoval fantaziím. Poznám zločiny – dokážu je vyčmuchat,“ tvrdil Giuliani v D.C.

Z druhé strany Atlantiku to může působit jako bizarní zábavní show. Trumpovi podporovatelé v jednu chvíli zároveň protestovali proti pokračování ve sčítání na jednom místě a na jiném se zase domáhali dopočítání každého hlasu. Sám Donald Trump poskytl na konci listopadu rozhovor stanici Fox News, ve kterém zopakoval všechna stěžejní tvrzení svého týmu o milionech podvodných hlasů a zkorumpovanosti systému. Dokonce naznačil, že do konspirace má být zapojená FBI i jeho vlastní ministerstvo spravedlnosti a obvinil republikánského guvernéra státu Georgie Briana Kempa z nečinného přihlížení největšímu volebnímu podvodu v historii. „Neudělal vůbec nic. Lituju, že jsem ho kdy podpořil,“ dušoval se prezident.

Konkrétní obvinění ohledně přeprogramovaných volebních přístrojů nejvíce rozšiřuje další právnička z Trumpova týmu, Sydney Powell. Ta svá tvrzení dotáhla tak daleko, že se od ní na konci listopadu distancoval i Trumpův tým. Do křížku se dostala také s jedním z prezidentových nejvěrnějších zastánců v mainstreamových médiích, Tuckerem Carlsonem. Moderátor nejsledovanějšího pořadu Fox News chtěl dát Sydney Powell prostor detailně medializovat všechna obvinění, ale poté, co mu právnička odmítla předložit důkazy, se dvojice rozhádala.

Čtěte také: Konec zbraní do Saúdské Arábie a pokračující podpora Izraele. Jaké má Biden plány na Blízkém východě?

Prokazování údajných volebních prohřešků se ostatně Trumpovu týmu příliš nedaří. Do této chvíle soudy zamítly na šedesát jejich stížností. Jediný případ, který Trumpova strana vyhrála, se týkal mizivého množství hlasů v Pensylvánii. Podobně to bylo s přepočty v jednotlivých státech. Asi není příliš překvapivé, že se v chaotickém volebním systému, který se liší stát od státu (a mnohdy i okrsek od okrsku) našly v součtech drobné diskrepance. Ani v jednom přepočítávaném státě ale nevedly k zásadní změně v poměru hlasů pro oba kandidáty. Na některých místech přepočet odhalil o několik set hlasů více pro Trumpa, na jiných naopak pro Bidena.

Trump 2024?

Republikánská strana se za Trumpa ve zpochybňování výsledku voleb nepostavila zcela jednotně. „Do tohoto momentu jsme nezaznamenali podvody v takovém rozsahu, který by dokázal změnit výsledek voleb,“ prohlásil například ministr spravedlnosti Bill Barr, který byl přitom od svého loňského jmenování považován za věrného Trumpova podporovatele. 

To se ovšem po volbách změnilo. „Padlo tvrzení, které by předpokládalo systémový podvod, čímž myslím tvrzení, že volební přístroje byly naprogramovány tak, aby zkreslily výsledek. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti a ministerstvo spravedlnosti tato obvinění zkoumaly a zatím jsme nenašli nic, co by je potvrzovalo,“ dodal Barr. Neochota Trumpa bezpodmínečně podpořit nakonec 14. prosince vyústila v ministrovo symbolické odstoupení těsně před nástupem nové administrativy.

Velká část republikánských politiků však konání Trumpa a jeho týmu jen nečinně přihlížela, pravděpodobně v domnění, že bude lepší se nepouštět s dosluhujícím prezidentem do konfliktu. Stále totiž není jasné, jak velkou roli bude Trump v republikánské politice hrát do budoucna. Ačkoli výsledek voleb dosud neuznal, nezabránilo mu to opakovaně naznačit, že se může za čtyři roky znovu ucházet o republikánskou nominaci na prezidenta.

I kdyby se Trump nakonec rozhodl do nejvyššího úřadu nekandidovat, je pravděpodobné, že bude mít při výběru svého republikánského nástupce značný vliv. Sám Biden prozradil moderátorovi CNN Jakeu Tapperovi, že chápe republikánské politiky, kteří výsledek voleb zatím neuznali. Jejich situace se změnila teprve po odevzdání hlasů volitelského sboru. Ještě ten samý den Bidenovi pogratuloval předseda Senátu a po Trumpovi bezpochyby nejvlivnější republikán, Mitch McConnell. Po jeho příkladu už bude podobný krok o něco bezpečnější i pro další spolustraníky.

Nová konspirační média

Ještě větší rozpory ohledně údajného volebního podvodu se objevily na konzervativní mediální scéně. Stanici Fox News bylo od jejího založení možné považovat za republikánům nakloněnou baštu konzervativních názorů. Trochu se to změnilo po Trumpově nástupu a současná krize pak tento vnitřní rozkol vynesla plně na povrch. Někteří komentátoři už bezprostředně po volbách zaznamenali odlišný tón povětšinou nekriticky protrumpovských politických pořadů a zpravodajství, které profesionálně uznávalo Bidenovy výhry v jednotlivých státech a v případě Arizony dokonce předběhlo své „liberálnější“ kolegy.

Když mu Fox News nesloužily tak, jak doufal, obrátil se Trump jinam. O roli bezmezných prezidentových podporovatelů v povolebním období zápasí dvě stanice – One America News a Newsmax. Ty se místo Foxu staly středobodem konspiračních teorií o ukradených volbách. „Podtrženo sečteno je to skvělé pro zpravodajství. Cyklus zpráv je rozžhavený do běla a Newsmax z toho má podle měření sledovanosti společnosti Nielsen milion diváků za minutu,“ pochvaloval si šéf Newsmaxu Christopher Ruddy v časopisu New Yorker. Jedna z moderátorek OAN se dokonce na konci listopadu stala členkou Trumpova právního týmu.

Jak upozorňuje sever MediaMatters, situace dosáhla tak absurdní úrovně, že se role rozumného a smířlivého zastánce středu rozhodl zhostit vrchní konspirátor Alex Jones, který byl v posledních letech cílem snah technologických gigantů vypudit ho ze svých platforem. Nyní se sociální sítě Twitter i Instagram rozhodly vyvracet i Trumpova tvrzení o ukradených volbách a už od listopadu prezidentovy příspěvky označují štítkem, který nabádá k dohledání informací z jiných zdrojů. YouTube dokonce 9. prosince oznámil, že bude mazat obsah, který lidi klame „tvrzením, že rozsáhlé podvody nebo chyby změnily výsledek prezidentských voleb”.

Vedení sítě tvrdí, že ponechá pouze obsah, který poskytuje „dostatečný vzdělávací, dokumentaristický, vědecký“ nebo umělecký kontext. „Snad si velké sociální sítě uvědomují, že těmito kroky jen zesilují víru v konspirace o ukradených volbách,“ napsal na Twitter dokumentarista Robbie Martin. „Buďto tyto korporace nechápou, co je to reverzní psychologie a je jim to jedno, nebo si s ní záměrně zahrávají.“

Hrozba násilí

V nedávném sloupku se konzervativní komentátor New York Times Ross Douthat zamýšlel nad tím, proč tak velké množství lidí věří Trumpovu nařčení o ukradených volbách. Jednotlivce, které tato konspirační teorie nějakým způsobem oslovuje, rozdělil do tří kategorií. První nazývá „konspiračně zvědaví normálové“ a upozorňuje, že víra v konspirační teorie a otevřenost vůči nim je prostě mezi lidmi daleko rozšířenější, než jsme si ochotni připustit. 

Druhou kategorií je „outsider-intelektuál“, kterého irituje mainstreamový konsensus, že volby zkorumpované nebyly a za pomoci jednotlivých drobných volebních chyb se snaží tento narativ zbořit. Poslední kategorií je „nedávno zradikalizovaný“, kterému překotné události letošního roku – od pandemie koronaviru, přes rasové nepokoje, až po prohrané volby – nedávají smysl, a proto se chytá konspirací jako jediného možného vysvětlení.

Ať už se Trump rozhodne znovu kandidovat, nebo jen z mediálního zátiší uplatňovat svůj vliv na republikány, založení televizní stanice by mu poskytlo vynikající výchozí pozici.

V takto vyhrocené atmosféře ale pochopitelně visí ve vzduchu i hrozba vypuknutí násilí. Trumpův tým na přelomu listopadu a prosince vydal prohlášení, ve kterém odsoudil výhružky volebním úředníkům. „Kampaň se soustředí na to, aby byly všechny zákonné hlasy spočítány a všechny nezákonné nebyly. Nikdo by nikomu neměl vyhrožovat násilím, a pokud se tak stalo, plně to odsuzujeme,“ stálo v prohlášení. Odsudek ovšem přišel teprve poté, co si georgijský volební úředník Gabriel Sterling během tiskové konference se slzami na krajíčku stěžoval, že situace se naprosto vymkla kontrole.

Čtěte také: Amazon v Česku: Na vyšší platy zapomeňte, hlavně být blízko dálnice do Německa

Podle rozhovoru pro televizní stanici NBC musí jeho domov nepřetržitě hlídat policie. Manželka jeho nadřízeného, státního tajemníka Georgie Brada Raffensperger, byla terčem sexualizovaných výhružek na svém osobním telefonním čísle. Rodině Sterlingem nejmenovaného pracovníka spjatého se softwarovou společností zajišťující volební systém státu Georgia bylo pro změnu vyhrožováno oprátkou. Sám Trump mimochodem výhružky neodsoudil. Naopak Sterlingovu tiskovou konferenci retweetoval s další várkou tvrzení o ukradených volbách.

Hrozba násilí se po volbách vznášela i v dalších státech. Twitterový účet arizonské pobočky Republikánské strany se na začátku prosince svých fanoušků ptal, jestli by byli ochotni za zvrácení výsledků voleb zemřít. Bývalý texaský policista byl v úterý 15. prosince zadržen poté, co najel autem a posléze namířil zbraň na opraváře klimatizací, kterého podezříval z převážení podvodných volebních lístků. A v Severní Karolíně na konci listopadu pochodovali podporovatelé Trumpa v čele právě s výše zmíněnými Proud Boys.

Na vlně zpochybňování

Pochod byl spjatý i s protestem popíračů existence koronaviru, což asi nejlépe naznačuje, co se s teoriemi o ukradených volbách stane dál. Nejsou totiž v posledních dvou dekádách zdaleka tak ojedinělé, jak by se mohlo zdát podle reakce mainstreamových médií. Dodnes se například najde mnoho liberálů, kteří si stojí za tím, že volby roku 2000 právoplatně vyhrál Al Gore a vítězství mu bylo upřeno Nejvyšším soudem.

Za rozšířením poslední významné republikánské teorie o nelegitimním volebním vítězství pro změnu stál právě Donald Trump. Ten se stal hlavní tváří mnohonásobně vyvrácené teorie o tom, že se Barack Obama nenarodil ve Spojených státech, ale v Keni, čímž by podle americké ústavy přišel o právo ucházet se o prezidentský post. Podle průzkumu YouGov této fámě ještě v roce 2017 věřila zhruba polovina republikánů. 

Podobně v roce 2018 věřily dvě třetiny demokratů, že ve volbách roku 2016 Ruská federace upravila počty hlasů – nic takového přitom americké úřady nikdy ani netvrdily. Lví podíl na tom mělo nezodpovědné zacházení s naprosto nedůvěryhodnými informacemi ohledně Trumpových vazeb na Rusko ze strany liberálních médií, jako například v případě zdiskreditovaného svazku kompromitujících informací od bývalého britského špiona Christophera Steela.

Draze zaplacená konspirační teorie

Současná situace se ale od doby před čtyřmi lety přeci jen liší a úroveň, na jaké zpochybňuje výsledky voleb Donald Trump, se s náznaky Hillary Clintonové opravdu nedá srovnávat. Trump a jeho okolí navíc na neuznaných volbách vesele vydělávají. Podle New York Times si Rudy Giuliani žádal honorář 20 tisíc dolarů za každý den zastupování Donalda Trumpa (Giuliani tuto sumu popřel). 

Deník Washington Post pro změnu přišel s informací, že se Trumpovi za poslední dva měsíce podařilo vybrat asi půl miliardy dolarů, a to i díky necelým pěti stovkám fundraisingových e-mailů rozeslaných po volebním dni. Velká část těchto peněz směřuje do nového trumpovského PACu (fundraisingový nástroj americké politiky, který představuje mezičlánek mezi dárci a kampaňovými týmy) Saving America, kde s nimi Trump podle laxních amerických volebních zákonů bude moci nakládat velmi volně

Podle serveru Axios je založení konkurenční stanice k Fox News jednou z možností, kterou Donald Trump zvažuje po odchodu z Bílého domu. Ostatně s podobnou variantou už údajně počítal v případě porážky před čtyřmi lety. Ať už se Trump rozhodne znovu přímo kandidovat, nebo jen z mediálního zátiší uplatňovat svůj vliv na republikány, založení televizní stanice by mu poskytlo vynikající výchozí pozici. A jaký lepší ustavující příběh si může konspirační televizní kanál přát, než že ho vede právoplatně zvolený prezident ve vyhnanství?