Politika

05. 06. 2025, 08:57

Z útočiště se stalo loviště. Jak strach z deportací proměnil Portoriko

Tomáš Trněný

Pro úřady „vedlejší škody“, pro zatčené osobní tragédie | Foto: Keith Gardner / ICE
Pro úřady „vedlejší škody“, pro zatčené osobní tragédie | Foto: Keith Gardner / ICE

Od začátku druhého mandátu prezidenta Donalda Trumpa upřely americké úřady svou pozornost na Portoriko. Pro přistěhovalce doposud bezpečný ostrov změnily razie federálních úřadů v nebezpečný prostor.

„Město je v obklíčení. Nikdy nevíte, kdy přijdou a zatknou vás, někdy i bez zatykače nebo vysvětlení,“ popsala atmosféru v přistěhovalecké čtvrti Barrio Obrero pastorka Nilka Marrero z portorického San Juanu.

V hlavním městě ostrova se od návratu Donalda Trumpa do úřadu změnilo mnohé.

Dříve rušné ulice čtvrti s největší dominikánskou populací na ostrově jsou i ve slunečném květnu skoro prázdné. Na každém kroku už velloneras (zdejší výraz pro jukeboxy) nehrají salsové hity portorické hvězdy Willieho Rosaria a místní se nepotkávají už tak často v barech či obchodech.

Právě kvůli strachu ze zadržení a následné deportace třeba při cestě na nákup nebo do školy zůstává značná část migrantů v Portoriku ve svých domovech a je odkázaná na podporu dobrovolníků. Její hlavní součástí je distribuce potravinových balíčků obsahujících zeleninové konzervy, fazole, několik sušenek a džus – a také právní nebo zdravotní pomoc.

Jak popisuje El País, město je v obležení. V napětí je ale celé Portoriko už od začátku roku.

První operace amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) ve spolupráci s Úřadem pro potírání drog (DEA) na karibském ostrově proběhla už šest dní po inauguraci Donalda Trumpa.

Čtěte také: Jižní přísliby. Co od Trumpa (ne)čeká Latinská Amerika?

Poslední lednovou neděli došlo v Barrio Obrero k rozsáhlé razii, po které ve vazbě skončili i mnozí legální migranti, kteří si své doklady nechali doma.

Server El Nuevo Día tak přinesl příběh haitského imigranta, který ve vazbě strávil dva dny, přestože ve Spojených státech přebývá legálně.

„Jestli mě chcete poslat zpátky na Haiti, tak to mě radši zabijte,“ řekl prý osmatřicetiletý Junior Antoine úředníkům ICE. Stejný osud potkal i emigranta z Dominikánské republiky Fermína Díaze, který mohl vazbu opustit až po zdlouhavém ověřování jeho migračního statusu úředníky ICE.

Beseda u Bigbítu 2025

Federální úřady přitom opakovaně uvádí, že prioritou je deportace přistěhovalců s kriminálními záznamy. Stejně jako v případech deportací z pevninských Spojených států i v Portoriku ale většina zadržených osob neměla jakýkoliv záznam v trestním rejstříku.

„Všichni migranti jsou prezentováni jako zločinci, přestože být bez dokladů je občanskoprávní přestupek a překročení hranic je federální přestupek,“ uvedla právnička Julie Cruz Santana, která zastupovala trojici zadržených migrantů.

Nikdo z nich neměl trestní minulost, pouze jeden čelil příkazu k deportaci. Mnoho migrantů tak podle Santany pod tlakem úřadů raději souhlasí s deportací dobrovolnou.

Vypuštění oázy bezpečí

Ze sedmačtyřiceti osob zadržených onu lednovou neděli nakonec jen jedna čelila podezření z trestného činu. Podle deníku Diario Libre imigrační úřady zadržely Wilquina Mela Marteho, Dominikánce hledaného v souvislosti s úmrtím dvou osob v jeho vlasti.

Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.

Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.

Tomáš Trněný

Více článků od autora

Témata: Portoriko, Deportace, Politika, USA