Javier Milei čelí největší krizi od svého příchodu k moci. Peso se propadá, prezidentovi klesá popularita i kvůli jeho vlivné sestře a hrozí mu další debakl v klíčových volbách. Dorazí záchrana ze Spojených států?
Motorová pila argentinského prezidenta Javiera Mileie se zasekla. Po téměř dvaadvaceti měsících, kdy se divoce zakusovala do státních výdajů, nejrůznějších podpor a subvencí i samotných ministerstev jí došla šťáva.
Překvapený anarchokapitalistický prezident může jen sledovat, jak nad mohutnou budovou Kongresu v centru Buenos Aires v přímé linii s jeho prezidentským palácem krouží perónisté.
Ve stejnojmenné nejlidnatější argentinské provincii proběhly začátkem září volby. Milei očekával, že v nich jeho strana La Libertad Avanza zaboduje a ovládne tak region velký zhruba jako Polsko, čímž zasadí nenáviděné levici osudovou ránu.
Prezident nechtěl nic riskovat a klíčovou roli při sestavování tamní kandidátky i předvolební kampani svěřil člověku, kterému důvěřuje nejvíce: své o dva roky mladší sestře Karině.
Jenže když začaly přicházet první výsledky, prezidenta čekalo vystřízlivění.
Mileiovy reformy udělaly z Argentiny ekonomickou laboratoř.
Průzkumy nedokázaly předpovědět, jak moc se posunuly nálady v provincii, kde žije na čtyřicet procent argentinské populace a vzniká více než třicet procent hrubého domácího produktu celé Argentiny. Místo vítězství tak na politika čekala výrazná prohra.
Levicová koalice Fuerza Patria v čele s někdejším ministrem hospodářství Axelem Kicillofem získala čtyřicet sedm procent, zatímco Mileiova strana La Libertad Avanza „jen“ třiačtyřicet. Prezidentovi tak nezbylo, než uznat „drtivou porážku“.
Přesto slíbil, že bude nadále pokračovat ve svých reformách, které z Argentiny udělaly ekonomickou laboratoř bedlivě sledovanou takřka v celém světě. Okamžitě po zveřejnění výsledků se ale mnohé komentáře začaly ptát, jakou váhu prezidentova slova vlastně mají.
Pád na burze
Hlasování v provincii Buenos Aires bylo jen předehrou k hlavnímu dějství: volbám do parlamentu, ve kterých bude Argentina vybírat polovinu poslanců a třetinu senátorů.
Naplánované jsou na 26. října a pro Mileie budou klíčové, protože potřebuje výrazně navýšit zastoupení své La Libertad Avanza v Kongresu. Až dosud se opíral především o vydávání prezidentských dekretů, s čímž do budoucna už nevystačí.
Perónisté
Příslušnictvo hnutí vycházejícího z politické tradice Juana a Evy Perónových. Staví na podpoře dělnické třídy a vyznává „třetí cestu“ mezi kapitalismem i komunismem. Perónismus dnes v zemi zastupuje Justicialistická strana, fungující jako hlavní opoziční síla.
Zopakuje levice svou nečekanou výhru a uštědří prezidentovi další lekci? Co bude s jeho reformami, když bude mít svázané ruce? A mohou se vrátit perónisté?
Po výsledcích v klíčové provincii následoval na trzích výprodej, kdy se investoři ve velkém zbavovali pesa i argentinských aktiv. Index argentinské burzy, který loni poskočil téměř o sedmdesát procent, se letos propadl zhruba o třetinu – žádná jiná burza na světě si nevedla hůře.
Argentinská měna dokonce pár dní po volbách spadla k hranici, kdy musela zasáhnout tamní centrální banka a pokusila se peso bránit. Z jejích už tak vyprahlých devizových rezerv zmizela během tří dnů miliarda dolarů, aniž by to mělo větší vliv.
Javier Milei se tím dostal do nejsložitější situace od nástupu k moci v prosinci 2023.
S žádostí o pomoc se obrátil na svého spojence, amerického prezidenta Donalda Trumpa, který minimálně navenek vyjadřuje argentinskému lídrovi obdiv. Trump o něm opakovaně mluví v superlativech a někdy ho dokonce nazývá „hrdinou“.
Americký ministr financí Scott Bessent prohlásil, že USA udělají „vše, co bude potřeba“, aby nálady na trzích neohrozily Mileiův ekonomický program. Washington následně oznámil, že Argentině hodí záchranné laso v podobě úvěru dvacet miliard dolarů.
Donald Trump se tak opět nepřímo zapojil do předvolební kampaně v zadlužené Argentině. Jeho podpora má trhům vrátit důvěru v tamní ekonomiku a zvýšit Mileiovy šance na úspěch.
Podobně jako v případě sousední Brazílie využívá Trump k podpoře svých spojenců americké hospodářské páky. A nehledí přitom na domácí kritiku.
Čtěte také: Tropický Trump jde za mříže. A ten skutečný slibuje pomstu
Americká záchrana Argentiny vyvolala nesouhlas především u amerických farmářů. Ty poškodil už výhled obchodní války s Čínou, když se Peking rozhodl přestat nakupovat jejich sóju a navýšit dovoz z Brazílie nebo právě Argentiny.
Buenos Aires navíc ve snaze usnadnit argentinským komoditám cestu do Číny snížilo vývozní daň. „Frustrace je ohromná,“ komentovalo krok Americké sdružení producentů sojových bobů.
Rostoucí napětí
Vidina záchrany ze Spojených států uklidnila argentinské trhy jen dočasně. A nejistota visí i nad centrální bankou, která leží jen pár minut od prezidentského paláce Casa Rosada.
Co je za třemi tečkami se doví jen členové Voxpot Klubu.
Díky podporovatelům z Voxpot Klubu můžeme posílat naše reportéry do terénu a přinášet vám tak lepší zprávy, než jen to, co nabízí tiskové agentury.
