Konflikty

20. 05. 2025, 11:48

„Zavrženíhodné!“ Británie, Francie a Kanada kvůli Gaze otáčí proti Izraeli

Matěj Schneider

Nákladní vozy s humanitární pomocí v Gaze | Foto: Anas-Mohammed/Shutterstock
Nákladní vozy s humanitární pomocí v Gaze | Foto: Anas-Mohammed/Shutterstock

Izrael v posledních týdnech eskaluje svoje snahy o obsazení Gazy. Setkává se ale s odporem někdejších spojenců i vnitrostátní kritikou.

„Nebudeme přihlížet, jak Netanjahuova vláda pokračuje v zavrženíhodných krocích,“ uvedli zástupci Velké Británie, Francie a Kanady ve společném prohlášení.

Zástupci tří západních států požadují po Izraeli okamžité ukončení vojenských operací a umožnění vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. V opačném případě jejich vlády zareagují blíže nespecifikovanými „konkrétními kroky“.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlášení odmítl, obvinil jeho autory z podpory útoku Hamásu ze 7. října 2023 a uvedl, že současné tažení izraelské armády bude pokračovat do „totálního vítězství“.

Podobný tlak na izraelskou vládu vyvíjí v posledních dnech premiéři a ministři zahraničních věcí dalších západních zemí v čele se Španělskem, Německem a Itálií.

Izraelské ozbrojené síly naopak v uplynulých týdnech eskalují údery na Pásmo Gazy. Netanjahu i další politici z jeho vlády více či méně otevřeně mluví o přesidlování Palestinců z Pásma a etnických čistkách.

Čtěte také: Izrael chce natrvalo obsadit Gazu, povolává rezervisty

V rámci nejnovější izraelské ofenzivy v posledních několika dnech zahynulo dle palestinských úřadů už přes tři sta lidí, z toho více než šedesát jen v noci na úterý 20. května.

Od obnovení ofenzivy v půlce března bylo v Gaze zabito přes 3000 lidí a 400 tisíc jich bylo vysídleno. Izraelská blokáda pak v pásmu vyvolala nedostatek potravin, pohonných hmot i léčiv.

Po jedenácti týdnech blokování přísunu humanitární pomoci izraelské síly v pondělí 19. května dle svých slov umožnily vjezd pěti nákladních vozů OSN. Podle informací organizace bylo povolení uděleno dokonce devíti vozům, avšak šéf pomoci Tom Fletcher označil krok v kontextu humanitární krize za „kapku v moři“.

Zástupci Kanady, Francie a Velké Británie označili povolení vjezdu za „zcela nedostačující“.

Netanjahu konstatoval, že vstup minimálního množství humanitární pomoci je výsledkem tlaku amerických senátorů. Před nedávnou cestou Donalda Trumpa na Blízký východ tlačil na Izrael i Bílý dům v naději na obnovu příměří. Neúspěšně.

Čtěte také: Svědectví izraelských vojáků: „Udělali jsme z Gazy Hirošimu“

Kritika aktuálního postupu izraelské armády se ozývá také od některých izraelských politiků. „Příčetná země se nepouští do bojů proti civilistům, nezabíjí děti jako koníček a neklade si za cíl vyhnat obyvatelstvo,“ prohlásil v rozhlasovém rozhovor Ja’ir Golan, lídr opozičních Demokratů.

Izraelská pravice včetně členů Netanjahuovy vlády naopak kritizuje povolení vjezdu vozů s humanitární pomocí do Gazy jako premiérovo podvolení se zahraničnímu tlaku.

Matěj Schneider

Více článků od autora