Na začátku května se Bidenova administrativa přidala k řadě zemí, které vyzývají Světovou zdravotnickou organizaci k pozastavení platnost patentů na vakcíny proti koronaviru. Po krátkém odporu na domácí i mezinárodní scéně se celá iniciativa zabrzdila. Přichází otázka, jak odhodlaný je ve skutečnosti Joe Biden ve snaze vrátit USA do hry o vliv ve světě skrze „očkovací diplomacii“.
„Zařídíme očkování do rukou a peníze do kapes,“ sliboval Biden na začátku svého úřadování. V době pandemie byste těžko hledali slib, který by zněl víc „americky“. S postupujícím rokem se ale ukázalo, že samotná vcelku rychle postupující proočkovanost ve Spojených státech asi nebude stačit. Na začátku května oznámila Obchodní zástupkyně Spojených států Katherine Tai, že se administrativa Joea Bidena připojuje k celé řadě dalších zemí v čele s Indií a Jihoafrickou republikou, které u Světové obchodní organizace (WTO) požadují pozastavení platnosti patentů na očkování proti koronaviru. „Mimořádné okolnosti COVIDu-19 vyžadují mimořádná opatření,“ psala Tai ve svém prohlášení.
Primární důvod, proč by Spojené státy mohly chtít, aby byl celý svět co nejdříve naočkovaný, je jednoduchý – čím dříve se tak stane, tím menší je pravděpodobnost, že se objeví nové mutace viru, které by vyžadovaly nové očkování. Bidenova administrativa ale také má příležitost ukázat se světu v méně izolacionistickém světle, než jak se Spojené státy prezentovaly v uplynulých čtyřech letech za vlády Donalda Trumpa. Dvě země, které Washington považuje za své největší rivaly – Čína a Rusko – se navíc v uplynulých měsících pustily s vervou do takzvané „očkovací diplomacie“ a Joe Biden se určitě jakožto nový prezident největší světové velmoci nechce nechat zahanbit.
Vakcínami proti Číně
Ve vývozu očkování v tu chvíli Spojené státy pokulhávaly. David Wainer a Josh Wingrove na serveru Bloomberg na začátku května srovnávali, že zatímco Čína exportovala 217 milionů dávek, Evropská Unie 94 milionů a i Indie 67 milionů, Spojené státy se zasekly na pouhých třech milionech. Joe Biden ale následně slíbil vyhradit pro export 60 milionů dávek vakcíny AstraZeneca.
Ve stejnou chvíli Bidena vyzývalo 110 demokratů z Dolní komory Kongresu, aby přistoupil i k dočasnému zrušení patentů. „Vaše administrativa má neuvěřitelnou příležitost zvrátit veškeré škody, které napáchala Trumpova administrativa na naší světové reputaci a můžete obnovit vedoucí pozici Spojených států v otázce veřejného zdraví na světové úrovni,“ píší demokraté ve výzvě. Jak trefně poznamenává Daniel Marans na Huffington Postu, vcelku nepřekvapivě se k ní nepřipojili ti z demokratů, kteří dostávají největší příspěvky na kampaně právě od framaceutické lobby. Podobně jako výše zmíněná stovka kongresmanů uvažuje také Samantha Power, které byla před několika týdny potvrzená jako nová hlava Agentury Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (USAID), která vidí v „očkovací diplomacii“ ideální příležitost, jak kontrovat Číně.
Čtěte také: Bidenových 100 dní: Sázka na spektakulární nudu i tiché navázání na Trumpa
Některým republikánům se ale naopak Bidenův krok nelíbí. Senátor Tom Cotton, který je ve Washingtonu známý jakožto jeden z nejradikálnějších „jestřábů“ ve věci amerického kontrování Číně, napsal komentář pro časopis National Review, ve kterém označil plán za „jeden z nejhorších obchodních ústupků v americké historii“, který poškodí americké firmy a daňové poplatníky a těžit z něj bude jen Čína. To, že z tohoto plánu vytěží jen Čína se zdá být sjednocujícím narativem odpůrců rušení patentů a farmaceutické lobby. Cotton místo toho navrhuje skoupit existující americkou produkci očkování a tu pak dále distribuovat. Své obavy nad rušením plánů vyjádřil také hlavní zdravotní poradce Bílého domu Anthony Fauci, který se obává, že by právní tahanice s ním spojené mohly očkovací kampaň naopak zpomalit.
„Nikdo si ve skutečnosti nemyslel, že se Biden postaví proti farmaceutické lobby. Mysleli si, že se bude bát. Ale před finanční krizí se také všichni domnívali, že finanční odvětví je nedotknutelné a pak se to změnilo. Tenhle týden ukázal, že farmaceutické firmy jsou ve stejné pozici jako banky,“ řekl pro Financial Times lobbista Brandon Barford. A nejde jen o Bidena, ale o celý jeho kabinet, ve kterém se to ministry s vazbami na farmaceutickou lobby jen hemží.
Co brání naočkovat celý svět?
„Přes veškeré úspěchy je očkování značný nedostatek. Celý svět bude potřebovat ještě 10 až 12 miliard dávek, aby byl plně naočkován a Moderna a Pfizer/BioNTech jich tolik nevyrobí. Pfizer/BioNTech například předpokládají výrobu dvou miliard dávek během roku 2021 a Moderna vyrobí něco okolo jedné miliardy. To je hodně, jenomže to není dost. Tímto tempem některé země nezahájí významné očkovací kampaně až do roku 2023,“ vysvětluje Matt Stoller z think-tanku American Economic Liberties Project.
Komentátor Ryan Cooper píšící pro časopis The Week vidí jinou cestu k zpřístupnění očkování. „Neříkám, že by Pfizer, BioNTech, Moderna, Johnson & Johnson a další neměli vydělat žádné peníze. Investovali do výzkumu očkování spoustu práce i peněz a měli by za to být hojně odměněni. Ale spíš, než nechat potenciálně revoluční léčbu na celé dekády, by bylo moudřejší vykoupit jejich patenty za tučnou cenu a poskytnout je k volnému užití,“ navrhuje Cooper. Jak upozorňuje, vykupování patentů vládou je nápad, o kterém se ve Spojených státech v souvislosti s absurdně vysokými cenami léčiv mluví delší dobu. Zákon ukládá jen to, že federální vláda musí farmaceutickým firmám poskytnout finanční náhradu v „rozumné“ výši.
Čtěte také: Z tragédie statistika: Proč nezlehčovat pandemickou situaci v Indii
„Zatímco hlavním cílem Pfizeru je udržet ceny vakcíny vysoké, je ve skutečnosti proti zájmu firmy, aby byl celý svět naočkován. Když bude celý svět naočkován, Pfizer nebude nutně schopný prodávat drahé doplňkové očkování v zaopatřených zemích, které si jej mohou dovolit. Jejda!“ píše Stoller.
Jiní, jako například Robert Lowe na svém blogu na webu akademické publikace Science Translational Medicine, upozorňují na jiné než patentové limity, které rychlejší výrobu vakcín brzdí. Jednou z nich je relativní nedostatek kůry v Chile se vyskytujícího mydlokoru tupolistého. Další omezení vyplývá z nedostatku specializovaných sáčků potřebných pro výrobu.
Postavit továrny a zrušit patenty
Na nutnost toho, aby rušení patentů bylo doplněno i o nutné investice, upozorňují James Krellenstein a Christian Urrutia. Ti ve zprávě pro svou neziskovou organizaci PrEP4All (která se primárně soustředí na boj s HIV) upozorňují na nepřipravenost celosvětové výrobní kapacity vakcinačních závodů na aktuálně potřebné množství – v předpandemických letech se vyrábělo na celém světě jen asi 3,5 miliardy dávek očkování ročně, teď jich je rychle potřeba mnohonásobně více. To se podle autorů zprávy nemůže změnit bez zpřístupnění patentů, ale také bez vládních investic. „Za menší částku, než kterou americká vláda utrácí v souvislosti s COVID-19 každý den, může postavit továrnu schopnou vyprodukovat dostatek očkování pro celý svět během jediného roku. Každá dávka přitom vyjde jen na dva dolary,“ píší Krellenstein a Urrutia.
Díky svým vlastnostem (snadná adaptabilita na mutace a stabilita při běžných teplotách) by se pro tyto účely podle autorů hodilo nejvíce očkování od Moderny. Tato firma mimochodem na konci loňského roku oznámila, že nebude stíhat porušování jejího patentu. Ve skutečnosti je ale věc složitější, protože výroba této vakcíny spoléhá i na jiné licencované patenty, nad kterými nemá Moderna kontrolu.
Stoller vedle toho vzpomíná na americká 50. léta, kdy federální úřady donutily telekomunikačního giganta AT&T licencovat jeho patenty konkurenci. Podle Stollera právě tento zásah pomohl nastartovat dnešní Silicon Valley. „Duševní vlastnictví je vládou udělený dočasný monopol, ale výměnou za tento monopol a licenční poplatky, které z něho plynou, má držitel patentu povinnost konat ve veřejném zájmu v případě, že se daný patent stane kritickým pro účely nějakého klíčového standardu nebo veřejnou potřebu,“ upozorňuje Stoller. Z aktuálnějších a lékařských případů připomíná Stoller případy povinného licencování například v Brazílii v rámci boje proti HIV a v Malajsii proti hepatitidě v posledních letech. Taktéž po něm sáhla administrativa George W. Bushe po 11. září 2001 v souvislosti s hrozbou útoků antraxem.
Po předchozím odporu se po Bidenově oznámení postavil na stranu pozastavení patentů i Bill Gates, jehož nadace je silně zapojená do vakcinační politiky. To všechno bude nicméně možná jedno, protože proti návrhu pozastavení patentů v rámci WTO se postavilo Německo, bez jehož svolení nemůže projít. Boj o patenty je teď v podobném mezistavu, jako velká část Bidenovy agendy, která je zaseklá kvůli patové situaci v americkém Senátů. Nutno podotknout, že po úvodní informační salvě na začátku května vše utichlo a nejde říct, že by demokraté za pozastavení patentů aktivně bojovali. Přes veškerý humbuk a divoké hádky tak možná zůstane jen u prázdného gesta, kterým ze sebe administrativa Joea Bidena sejmula tlak části americké veřejnosti.
