Názory

25. 03. 2024, 21:43

Car je zase nahý: Útok v Moskvě terorizuje především Putina

Vojtěch Boháč

Vladimir Putin v roce 2011. Foto: Shutterstock

Pro ruského prezidenta by bylo velmi příhodné, kdyby teroristický útok na zábavní centrum Krokus objednali Ukrajinci nebo Američané. Tomu však nic nenapovídá a celá tragédie znovu ukazuje hlavně na neschopnost Kremlu ochránit své obyvatele.

„Všichni vykonavatelé, organizátoři i objednavatelé ponesou spravedlivý a nevyhnutelný trest, ať jsou kýmkoli a vedl je kdokoli. Najdeme a potrestáme každého, kdo stojí za teroristy, kteří provedli tento zločin a útok na náš lid,“ komentoval v sobotu Vladimir Putin teroristický útok na zábavní centrum Krokus na okraji Moskvy.

Ruský prezident si dal se svým projevem tradičně na čas. Rusové na něj museli od pátečního útoku počkat celý den až do sobotního odpoledne. Následně se dozvěděli v podstatě stejnou informaci, kterou slyšeli poprvé v kontextu Čečenské války už v létě roku 1999. Totiž že teroristé budu pronásledováni kdekoli a když je stát chytí zrovna na záchodě, tak je v něm i utopí. Tenkrát to bylo jen měsíc poté, co Putin jako v podstatě neznámý člověk nastoupil do pozice předsedy vlády Ruska.

Od té chvíle letos uplyne čtvrt století. Jediná změna je, že nikdo zrovna není máchán v záchodě, ale zato byl o víkendu jeden z podezřelých nucen jíst své čerstvě odřezné ucho. Po čtvrtstoletí snah o odstavení podobných soupeřů by možná působilo trapně, kdyby zestárlý vůdce největší země světa vedl stále ty stejné boje.  A zjevně si to uvědomuje.

Jiná doba by chtěla jiné války

Neschopnost zastavit teroristický útok byla obrovským selháním ruských tajných služeb a celé bezpečnostní politiky státu. Zatímco se ruský režim zaklíná ochranou ruskojazyčného obyvatelstva na Ukrajině, ukázal už poněkolikáté tragickou neschopnost postarat se o své vlastní obyvatele uvnitř Ruska. A to i proti předvídatelným hrozbám.

Není to poprvé od začátku invaze na Ukrajinu, kdy obrana státu bolestivě selhala. Měli jsme tu například loňský pochod Jevgenije Prigožina na Moskvu, od kterého ještě neuplynul ani rok. Do toho se skrze dronové útoky na ropnou a plynovou infrastrukturu i ukrajinské výboje v příhraničí přesouvá válka stále víc na území samotného Ruska. Putin očekával rychlou vítěznou invazi, ale není připraven na dlouhou válku, která zemi vyčerpává na více frontách.

Ve světle informací, že Spojené státy o připravovaném útoku narozdíl od kontrarozvědky FSB věděli a Rusko dokonce varovali, je rána způsobená teroristickým útokem ještě větší.

Většina úsilí, které Kreml od pátku vynaložil, směřovala především na uchování si tváře před obyvateli. Ruský režim ve výsledku působí podobně trapně, jako člověk, který zakopne na schodech a následně za to začne vinit všechny, od výrobce bot až po stavitele schodů.

Čtěte také: Vzpouzej se, ale ublížíš jen sobě. Putin ve volbách dokončil konsolidaci moci

„Zatímco v Moskvě se teprve hasí požár a zachraňují se přeživší, celý Západ má díky neznámému kanálu na Telegramu jasno, jak to celé bylo,“ vysvětluje v neděli večer s odkazem na místo prvního zveřejnění prohlášení Islámského státu k útoku hlasatel zpráv na státním Prvním kanále. Zvláštní je podle něj důraz, který byl v Americe kladen na to, že útok provedl právě Islámský stát a určitě ne Ukrajinci.

Další reportáž ve zprávách rozebírá, že Agentura Amaq, která je spojovaná s Islámským státem a ohlásila zprávu teroristů z Islámského státu k útokům, vypadá jako typický nástroj tajných služeb. Agentura Amaq vznikla v roce 2014 v Sýrii a od té doby dodnes se skrze ni Islámský stát často hlásili ke svým činům po celém světě.

„Ve své době používal Západ pro naplnění svých cílů radikální přeshraniční teroristické skupiny. Teď jde vidět, že podle návodu Západu a často na jeho příkaz přešel Kyjev k používání teroristických metod,“ doplňuje konspirační mozaiku další projev Vladimira Putina.

Reportáž končí velkou syntézou Ukrajiny a Islámského státu jako dvou nástrojů Ameriky ve své snaze vládnout světu. Vždyť teroristické útoky používají i Ukrajinci – Krymský most, útoky na Bělgorod, vražda Darji Duginy.

“Když se USA snaží ze všech sil odvléct od někoho pozornost a ještě ukazovat co nejagresivněji na někoho jiného, víme ze zkušenosti, že tu něco nehraje,” ukončuje reportáž hlasatel.

Ještě větší silou

Vladimir Putin začal krátce po útoku mluvit o tom, že teroristé byli chyceni nedaleko od rusko ukrajinské hranice, kde měli mít připravené „okno” a komplice pro útěk do bezpečí.

Na jeho prohlášení je zajímavá především opatrná a vágní formulace. Co znamená mít připravené podobné okno v místě přesyceném ruskými vojáky a tajnými službami? Všechno doprovázelo obviňování Spojených států, že nepředali jasnější informace o strůjcích a povaze útoku, před kterým měli upozorňovat.

Vladimir Putin jako zkušený politik ví, že v informačně nevyvážené situaci se propaganda tvoří špatně. Je totiž možné, že Spojené státy ještě upřesní, jaké informace měli a argumentace Kremlu bude jako už tolikrát prostě směšná. Může se sice zdát, že v zemi pevně sevřené v narativech Kremlu to nemusí hrát velkou roli. Moskva ale nehraje jen o domácí publikum, stále více ji jde i o své příznivce v zahraničí.

Rusko je dnes sice schopné dělostřelectvem a leteckými bombami srovnávat se zemí dům po domu, jedno ukrajinské město za druhým. Jenže proti asymetričtějším hrozbám se od začátku války ukazuje jako kriticky neschopné.

Ve prvních dnech po útocích jsme zároveň poprvé v novodobé ruské historii viděli masivní a neomezované šíření záběrů z mučení zadržených. Kromě nucení jednoho z podezřelých sníst vlastní uřezané ucho se objevila i další podobná fotografie druhého zadrženého. Ten na ní leží nahý na zemi, na koleni mu stojí vyslýchající a ke genitáliím má připevněný zdroj elektrického proudu. Stejně jako u voleb, které proběhly minulý víkend, režim znovu potvrzuje, že nedokáže své problémy řešit jinak, než použitím ještě o něco větší síly.

Podle reakcí z celé země zamával teroristický útok Ruskou společností. Pokud se ale někdo opravdu děsí odhalení neschopnosti Ruska řešit více hrozeb najednou, je to Vladimir Putin.

Vojtěch Boháč

Více článků od autora