Pohonné hmoty

18. 05. 2022, 04:00

Nařízené slevy na benzín či kuřecí prsa. Kolik ale Maďaři zaplatí za protiinflační populismus?

Michaela Janečková

Už půl roku platí nařízení Orbánova kabinetu o zastropování cen některého zboží. Původně přechodné opatření se teď prodloužilo minimálně do začátku prázdnin. Týká se benzínu, nafty, pšeničné mouky, mléka, slunečnicového oleje, vepřové kýty, kuřecích prsou a cukru. Premiér argumentuje válkou na Ukrajině, obchodníci chystají žaloby a zákazníci mezitím hledí do vyprazdňujících se regálů.

Projevy k lidu se přesunuly z televizí a rozhlasů na Facebook. Pro politiky to má jednu výhodu – mohou si říct, co chtějí, aniž by jim někdo skákal do řeči nebo poukazoval na nesrovnalosti. Videa na sociálních sítích ve velkém využívá i maďarský premiér Viktor Orbán. V tom posledním uvedl, že „ceny v celé Evropě rostou především kvůli válce a budou růst, dokud válka neskončí“. Dodal pak, že Maďaři tomu nemohou jen nečinně přihlížet. „Vláda udělá vše, co je v jejích silách, aby ochránila rodiny před důsledky rostoucích cen.“

Kuchaři, pekaři či majitelé bister vzali supermarkety útokem. Proč platit dobrovolně víc, když v obchodě mám cukr nebo maso levnější?

Mimo Facebook ale tamní analytici a ekonomové už několik měsíců důrazně varují, že domnělá „ochrana rodin“, respektive jejich peněženek, realizovaná v této formě má jednu velkou nevýhodu. Není to totiž pravda. Zastropování cen ve finále domácnostem velkou úsporu nepřinese a v konečném důsledku rozdíl na účtenkách stejně zaplatí spotřebitel.

Sleva v obchodě jen na oko. Voličovo

Ačkoli je pro kupující samozřejmě příjemné utratit za některé komodity méně peněz, omezení už způsobilo řadu problémů. Hlavně proto, že neplatí pro všechny. Týká se jen cen v supermarketech a ostatních samoobsluhách nebo ve večerkách. Ale pokud máte třeba pekárnu či restauraci, a suroviny vám vozí dodavatel, zaplatíte normální tržní cenu. Tedy podstatně víc. Proto kuchaři, pekaři, cukráři nebo majitelé bister vzali obchody s potravinami útokem. Proč platit dobrovolně víc, když jako zákazník v krámě můžu mít cukr, mléko a maso levnější?

„Supermarkety proto musely přijít s omezením, kolik si toho může zákazník při jednom nákupu nabrat do košíku. Oleje a mouky bylo vždycky dost pro všechny, ale velmi často se stávalo, že kuřecí prsa a vepřovou kýtu nešlo nikde sehnat. Lidé také mnohem častěji kupovali tučnější mléko s 2,8 % tuku, protože na to byla cena regulovaná, kdežto polotučné s 1,5 % zůstává v regálech,“ píše třeba deník Hungary Today.

Pomyslné nůžky mezi obědem připraveným doma a jídlem v restauraci, na jehož přípravu padly dražší suroviny, se ještě více rozevřou.

Kromě toho se podle nezávislých maďarských novinářů v mnoha případech naopak zvýšily ceny potravin, které nebyly zastropovány. Další zpravodajský server HVG360 uvádí, že podle analytiků z oboru by nyní mohly ceny potravin vzrůst až o 20–30 %. A s každým dalším prodloužením tohoto protiinflačního opatření problém narůstá.

V průběhu vládního „boje proti drahotě a za obyčejné lidi“ také proběhly v Maďarsku volby. Vyhrála v nich opět koalice stran Fidesz–KDNP, vedená úřadujícím premiérem Viktorem Orbánem.

Hung(a)ry

Supermarkety státem zlevněné zboží nestíhají doplňovat, a tak některé řetězce už rozhodly, že limity na jeden nákup ještě zpřísní. Minulý týden oznámil Lidl, že tři exponované položky bude prodávat už pouze přímým spotřebitelům, nikoliv obchodníkům ze služeb, kteří je dále zpracovávají.

„Hlavním cílem společnosti Lidl Maďarsko jako maloobchodní společnosti je sloužit spotřebitelům, a proto se rozhodla zpřístupnit tři výrobky (kuřecí prsa, cukr, mouku) výhradně maloobchodním spotřebitelům,“ řekla Judit Tőzsér, vedoucí oddělení firemní komunikace společnosti Lidl Maďarsko. Otázkou ale je, jak chtějí zákazníky u pokladny rozlišit – pokud nákupčí malé restaurace jde na nákup v civilu, zlevněných produktů vezme jen obvyklé množství a takto obejde třeba tři supermarkety, nikdo si ho ani nevšimne.

Čtěte také: Lázně, fotbal a propaganda. Byli jsme u toho, když Maďaři volili svou budoucnost

Opatření tak odradí jen ty velkoobchodníky, kteří potřebují surovin skutečně hodně, a ti budou odkázáni na řetězec dodavatelů. Vyšší ceny ale obratem promítnou do svých menu. Pomyslné nůžky mezi obědem připraveným doma a jídlem v restauraci (na jehož přípravu padly dražší výchozí suroviny) se tak ještě více rozevřou.

Inflační guláš

Poslanec a Orbánův stranický kolega Gergely Gulyás minulý týden uvedl, že zmrazení cen skvěle zafungovalo, protože spolu s dalšími podobnými opatřeními, jako je snížení poplatků za komunální služby, to srazilo inflaci o 4,4 %. Kdyby vláda neudělala nic, inflace by podle něj činila 13 %. Takový odhad obratem kritizoval server HVG360 s odkazem na to, že průměrná inflace v EU je sice vysoká, ale podle posledních údajů Eurostatu se drží na hodnotě 7,8 procenta.

Podle Gulyáse je tak kabinet s tímto stále platným opatřením spokojen, a to i přesto, že ještě na začátku února premiér Viktor Orbán tvrdil, že zmrazení cen je dočasné a mělo by být co nejdříve zrušeno. Vláda tak čelí i kritice, že aktuální opatření protahuje jen z toho důvodu, aby to nevypadalo, že to předchozí (odhlasované v únoru na další tři měsíce; pozn. redakce) bylo jen kvůli volbám.

Kdo to zaplatí?

Maďarské opatření na zastropování cen nezohledňuje, o jaký výrobek přesně jde. Zda například – třeba u vepřového masa – jde o maso z velkochovu, nebo od farmáře z regionu, zda jde o místní chov a zpracování, nebo o dovoz. Přitom každá varianta vzniká za odlišných podmínek a s jinými náklady, ať už jde o energie, pohonné hmoty, krmiva nebo platy personálu, který se o zvířata stará. To v tržním prostředí utváří výslednou cenu výrobku. A chov zvířat na maso dlouhodobě nepatří mezi zrovna nejvýdělečnější byznys.

Pokud se nevrátí tržní standardy, může dojít k nedostatku zboží a možná i k sociálnímu napětí.

Pokud do tohoto procesu stát zasáhne, je jisté, že někdo ve výrobním řetězci přijde o peníze. Buď tuto mezeru v nákladech a tržbách na sebe vezme supermarket, anebo ji musí vstřebat zemědělec. Ani on ale nemůže dlouhodobě vyrábět pod náklady. Takže začne šetřit. A to se může obloukem projevit na kvalitě.

Lokální farmy nemusejí mít vůbec žádnou motivaci své domácí výrobky za uměle nízké ceny do obchodů dodávat. Na to v konečném důsledku doplatí zákazník – omezením nabídky a menším výběrem. I kdyby se maďarská vláda nakonec rozhodla, že tyto výpadky zemědělcům, potravinářům nebo supermarketům bude kompenzovat nějakou mimořádnou dotací, budou to opět peníze daňových poplatníků, jež na to padnou.

Samostatná kapitola – benzín a nafta

Kromě některých vybraných potravin maďarská vláda zmrazila i ceny pohonných hmot. Jak diesel, tak Natural 95 stojí shodně 480 forintů za litr, což je v přepočtu 30 korun. Pumpy tak prodělávají na každém prodaném litru. Nakupují drahá paliva, ale mohou je prodat jen za nižší než tržní cenu. Většinu paliv teď benzinkám distribuuje maďarská společnost MOL. Ta začala vyžadovat, aby se čerpací stanice samy podílely i na dopravě pohonných hmot, což v praxi znamená, aby si pro ně jezdily s vlastními cisternami. A to pumpařům ještě víc zvedlo náklady.

Čtěte také: Žádné další sankce ani mírová mise EU na Ukrajině: Maďarsko ukázalo své červené linie v ochotě jít proti Moskvě

Podle vedení maďarského ropného a plynárenského koncernu nelze ale zmrazení cen pohonných hmot udržet dlouho, protože zkrátka dojdou peníze. „Ceny energií porostou i v roce 2022 a jejich regulace ze strany úřadů není řešením. Ve střednědobém horizontu by tato přechodná opatření měla být postupně zrušena a měly by se vrátit tržní standardy, řekl generální ředitel společnosti MOL Zsolt Hernádi. „Pokud se tak nestane, může dojít k nedostatku zboží a možná i k sociálnímu napětí,“ dodal.

Navíc se ve velkém rozjela čerpací turistika. Na maďarské pumpy jezdí tankovat řidiči ze Slovenska, ale třeba i Češi, kteří se vracejí z dovolené. Na poslední benzince před hranicemi se Slovenskem jsou fronty celý den. Jiné čerpací stanice omezily maximální povolený limit na jedno tankování třeba na 40 litrů, jiné dokonce pouze na deset.

Vláda kompenzuje pumpařům tíhu opatření částkou 20 forintů na litr, tedy asi korunou a třiceti haléři. Ani to ale nestačí na to, aby některé firmy znenadání nestály na pokraji krachu, kompenzace totiž nejsou automatické, administrativa je složitá a vyřízení dlouho trvá. Padesát benzinek proto teď chce žalovat stát. A další budou zřejmě následovat.

Michaela Janečková

Více článků od autora