Zatímco protesty v Peru stále neutichly, většina tamního obyvatelstva i sousední latinskoamerické státy se ptají, kam země v blízké budoucnosti směřuje. Důvěra v její politickou reprezentaci totiž za poslední roky klesla na minimum.
Jakou váhu mají slova hlavy státu, to je teď dotaz na peruánskou veřejnost, odborníky i samotnou prezidentku. Právě Dina Boluarte po týdnech protestů a ostrých střetů mezi demonstranty a policií vyzvala k „celonárodnímu příměří“. Nepokoje vypukly poté, co byl 7. prosince po pokusu o „autopuč“ odvolán její předchůdce Pedro Castillo.
Jenže projev nové hlavy státu nedopadl na úrodnou půdu a jen několik hodin po něm do ulic hlavního města Limy vyrazily tisíce lidí s jediným požadavkem. Prezidentčinou rezignací.
Znovu se tak opakoval scénář předešlých týdnů, a to když se demonstranti střetli s policií, která na vrhání všemožných předmětů odpověděla slzným plynem. Přesto se ve srovnání s předchozími protesty, při nichž zemřelo už nejméně 56 lidí, jednalo o pokojnější demonstrace. Co se ale nezměnilo, je přístup peruánské hlavy státu.
Zatímco úřadující prezidentka hraje o přežití politické, jih Peru možná brzy čeká opravdový boj o život.
Zatímco prezidentka Boluarte vyzývala ke klidu, ke zklidnění nedošlo v případě její rétoriky, když uvedla, že Peruánce do ulic vyhnaly především „radikální skupiny s politickým a ekonomickým programem zakořeněným v obchodování s drogami, nelegální těžbě a pašování“. Dodala také, že podporuje právo protestovat, ale odmítá násilí. „I já jsem pochodovala v rámci spravedlivého boje za práva pracujících a studentů, ale protesty nemohou být doprovázeny násilím, ničením a smrtí,“ zmínila ve svém projevu prezidentka.
Boluarte pak zcela odmítá odpovědnost bezpečnostních složek na vysokém počtu obětí mezi demonstranty: „K úmrtím nedošlo tam, kde byla policie, ale v okolních ulicích.“ Proti tvrzení hlavy státu se ale postavila peruánská veřejná ochránkyně práv Eliana Revollar, která uvedla, že z 56 usmrcených osob jich 46 zemřelo v přímých střetech s bezpečnostními složkami.
Peruánská prezidentka Dina Boluarte / Foto: Presidencia Perú / Flickr / CC BY-NC-SA 2.0
Kritika doma i v zahraničí
Podporu pak Boluarte začíná ztrácet jak na domácím, tak mezinárodním poli. V úterý ji například v Buenos Aires na summitu latinskoamerických a karibských politických představitelů kritizoval prezident sousedního Chile Gabriel Boric: „Nemůžeme být lhostejní, když v naší sesterské zemi Peru lidé, kteří vycházejí do ulic za to, co jim přijde správné, skončí zastřeleni těmi, kteří by je měli bránit.“ Na prohlášení reagovalo peruánské ministerstvo zahraničí, které Boricova slova označilo za „neuctivá“.
Čtěte také: V Peru to vře: Nepovedený pokus o „autopuč“ a mrtví demonstranti
Větší vrásky ale peruánské hlavě státu dělá středeční krok skupiny tamních zákonodárců, která předložila návrh na odvolání prezidentky z funkce. Důvodem má být „trvalá morální nezpůsobilost“. Text, jehož kopii získala agentura Reuters, podepsalo 28 levicových členů Kongresu, kteří podporují exprezidenta Castilla. Návrh musí být nyní schválen 52 hlasy, než bude moci být projednán v Kongresu, kde musí získat dvoutřetinovou podporu všech členů. „Nikdy v historii Peru vláda nezabila při protestech během tak krátké doby více než čtyřicet lidí,“ píše se v dokumentu.
Odříznutý jih země
Zatímco úřadující prezidentka hraje o přežití politické, jih Peru možná brzy čeká opravdový boj o život. Desítky silničních zátarasů brání dodávkám základního zboží na jih země, kde propukly nejintenzivnější protesty. V oblastech Arequipa, Tacuna či Puno, tedy v chudých regionech s převážně domorodým obyvatelstvem, jež si připadá opuštěné a diskriminované, je tak stále obtížnější sehnat jak hojně používaný zkapalněný ropný plyn, tak základní potraviny.
Během posledních šesti let zažil andský národ šest prezidentů, tři různá složení Kongresu, patnáct premiérů a více než 250 ministrů.
Například ve městě Puno ve stejnojmenné provincii, kde probíhaly nejtvrdší protivládní protesty, se ceny potravin podle agentury AFP v posledních týdnech až ztrojnásobily. Federace peruánských novinářů pak upozorňuje na to, že menší města se potýkají s nedostatkem masa, ovoce i zeleniny. Guvernér amazonského regionu Madre de Dios Luis Otsuka řekl, že pokud neskončí blokáda hlavní dálnice „Interoceanica Sur“, bude se provincie muset pokusit získat jídlo a palivo z Brazílie a Bolívie.
Ayer, a las 2 p.m. ya no se podía encontrar la carne del ave en ninguno de los más de 40 puestos del mercado mayorista Grau. Comerciantes explicaron que debido a las protestas está entrando poco producto, ya que primero se distribuye a las ciudades grandes como Arequipa.
#FPP pic.twitter.com/Aw43GbaVPo— Federación de Periodistas del Perú (@FPP_Noticias) January 25, 2023
Další problémy způsobuje v podstatě pozastavený turistický ruch, který je pro tuto jihoamerickou zemi důležitým zdrojem příjmu. Peru v sobotu zakázalo na dobu neurčitou vstup do slavného skalního města Machu Picchu. Ministerstvo kultury uvedlo, že uzavřelo nejslavnější turistickou atrakci v zemi i stezku Inků vedoucí k tomuto místu proto, „aby chránilo bezpečnost turistů a obyvatelstva“.
Pozastavená je také železniční doprava k zmíněné památce z města Cuzca, které se stalo pomyslným centrem protestů na jihu země. Kdy se turistická sezona v Peru obnoví, tak zatím není jasné.
Nespokojenost roste, stabilita klesá
Otazník teď visí nejen nad Machu Picchu nebo prezidentkou Boluarte, ale i nad samotnou peruánskou demokracií. Země se v posledních letech stala jednou z nejméně stabilních v Latinské Americe.
Čtěte také: Brazilský „útok na Kapitol“: Demokracie obstála, společnost je ale extrémně rozdělená, říká expert
Během posledních šesti let zažil andský národ šest prezidentů, tři různá složení Kongresu, patnáct premiérů a více než 250 ministrů. Podle celosvětového průzkumu společnosti Ipsos souhlasí 69 % Peruánců s tvrzením, že tradiční strany a politici se nestarají o obyčejné lidi, což je nejvyšší míra nespokojenosti občanů v regionu a třetí nejvyšší na světě.
Žádný jednoduchý recept teď nejspíše zemi nespasí. Na co by se ale tamní politická reprezentace měla soustředit, popisuje ve svém textu na serveru Americas Quarterly bývalý peruánský ministr financí a velvyslanec v USA Luis Miguel Castilla.
„Zacelení sociálních rozdílů je jediným východiskem z neustálé krize,“ píše Castilla. Zda je ale toto zacelení v dohledné době možné, ukážou budoucí měsíce. Prezidentka Boluarte jasně řekla, že doufá, že Kongres bude souhlasit s uspořádáním voleb dříve než příští rok v dubnu. Zároveň ale vyloučila, že by rezignovala dříve, než k těmto volbám dojde.
