Průzkum veřejného mínění

31. 08. 2022, 05:00

Příběh o tom, jak sociologové přiměli Rusy, aby si oblíbili Putina a válku na Ukrajině

Katja Arenina, Michajl Rubin, Roman Badanin

Od začátku agrese proti Ukrajině se celý svět ptá, zda drtivá většina Rusů tuto nespravedlivou válku skutečně podporuje. Analýza ruského serveru Projekt na konkrétních příkladech dokládá, že se většině průzkumů veřejného mínění publikovaných v Rusku nedá věřit. Prezident Putin se natolik obává o svou popularitu, že Kreml raději ovládl ratingové agentury. Ty se naučily dostat z občanů „správné“ odpovědi.

Kdyby Putin navštívil webové stránky hlavních ruských sociologických agentur – VCIOM nebo FOM – byl by jistě mile potěšen. Údaje o tom, kolik Rusů schvaluje jeho činnost, vypadají jako převážně stoupající křivka, která téměř nikdy neklesá pod 60 %.

Jak vypadá Putinův nezničitelný rating?

FOM: Myslíte si, že si prezident Putin vede ve své funkci spíše dobře, nebo spíše špatně?

VCIOM: Schvalujete, nebo neschvalujete jednání ruského prezidenta?

Procento respondentů

Ve skutečnosti Putinův rating v posledních letech neustále kolísá nahoru a dolů.

Skutečné hodnocení

Souhlas: Obecně – schvalujete, nebo neschvalujete jednání ruského prezidenta? (uzavřená otázka, v grafu jsou uvedena pouze data, kdy byl Vladimir Putin prezidentem)

Důvěra: Každý z nás některým lidem důvěřuje, a jiným ne. A pokud mluvíme o politicích, komu věříte, a komu byste nesvěřili řešení důležitých problémů státu? (otevřená otázka, respondent uvádí jména):

Procento respondentů

Zdroj: Archivní data VCIOM o schvalování činnosti vlády a míře důvěry ve Vladimira Putina, 2012–2022.

Zdroj: Archivní data VCIOM o schvalování činnosti vlády a míře důvěry ve Vladimira Putina, 2012–2022.

Na grafu jasně viditelný pokles prezidentovy popularity v roce 2018 představitele Kremlu velmi znepokojil. Hlava státu totiž přikládá svému ratingu značnou váhu a takové výkyvy by ho mohly vážně rozrušit. Řešení bylo jednoduché – Putinovo okolí se obrátilo na FOM s požadavkem, aby nové průzkumy agentura zveřejňovala bez srovnání se starými údaji. Sociologové z FOM tak začali před Putinem jeho starší hodnocení skrývat, zatímco VCIOM dříve tyto údaje zveřejňoval pouze v archivních tabulkách. Nyní se na webových stránkách obou agentur zobrazují jen nejnovější údaje.

Server Projekt hovořil s některými průzkumníky veřejného mínění i s lidmi, kteří dříve pracovali v prezidentské administrativě. Následně porovnal jejich vyprávění s veřejnými údaji a došel k závěru, že pán Kremlu bere svůj rating tak vážně, že úřady kvůli němu raději manipulují průzkumy veřejného mínění.

Kdo je nejmilejší muž na světě?

Putin se například obával, aby se mu v popularitě nevyrovnal Dmitrij Medveděv či gubernátoři. Z tohoto důvodu začal Kreml dávat sociologům pokyny, které údaje mohou být zveřejněny, a které ne.

Již na počátku roku 2000 si kremelští úředníci často kladli otázku: „Jak mám tato čísla ukázat Vladimiru Vladimiroviči?“ To ukazuje, že Putin, který se dostal k moci po éře notorického alkoholika Borise Jelcina, si rychle zvykl na obrovskou podporu obyvatelstva – v lednu 2000 schvalovalo jeho prezidentství 84 % obyvatel.

Pokud něco nebylo při ,politickém plánování‘ u Putina v pořádku, plány se změnily. Ještě snadnější však bylo změnit samotnou sociologii.

Jakékoli výkyvy v hodnocení mladý prezident kategoricky odmítl jako něco nenormálního a coby pouhé nedopatření svého štábu. „Chtěl se koupat v lásce lidí,“ říká jeden z představitelů prezidentské administrativy z počátku roku 2000. Sociologie byla zrcadlo, které říkalo: „Jsi ta nejsladší věc na světě.“ Pravda, čas od času láska lidí opadla a pohled do zrcadla se stal nepříjemným.

V roce 2003 se stala další nepříjemná věc. V průběhu roku, v předvečer voleb do Dumy, zveřejnil státní VCIOM data, která naznačovala, že Jednotné Rusko může prohrát s Komunistickou stranou Ruské federace. Průzkumy tehdy silně rozzuřily vlivnějšího činitele Vladislava Surkova, zástupce šéfa kremelské administrativy, odpovědného za vnitřní politiku a za volby.

Na další schůzce, kterou redaktoři Projektu nazvali „politickým plánováním“ a kde se sešli úředníci a experti z vedení prezidentské kanceláře, chtěli šéfové Kremlu od VCIOM vysvětlení. Jurij Levada, tehdejší šéf centra, se však návštěvám Kremlu vyhýbal a své zástupce tam posílal jen zřídka.

Čtěte také: Ochrana před genocidou a boj s nacisty. Jak píšou o válce ruská média?

Alexander Oslon, šéf Federálního centra pro výzkum veřejného mínění, se musel zodpovídat sám za sebe i za své kolegy – ukázalo se, že sociologové vymysleli takzvaný korekční faktor. To je v sociologii známý nástroj – v předchozích volbách dostali komunisté více, než ukazovaly průzkumy, a Putin méně, takže odborníci začali ve svých prognózách snižovat čísla pro vládu. Kreml požadoval, aby novela již nebyla uplatňována, a o VCIOM jeden z úředníků přítomných na jednání podrážděně prohlásil: „Musíme se s nimi vypořádat.“

Jak korekční faktor nezafungoval

V lednu a únoru roku 2000 VCIOM předpovídal, že Putin získá v prezidentských volbách 57–62 % a kandidát komunistů (KPRF) Gennadij Zjuganov 15–19 %. Ve volbách však Putin získal 52,9 % a Zjuganov 29,2 %. Rozdíl 10 % je pro sociology závažnou chybou. FOM měl stejný problém. Sociologové si uvědomili, že jim chybí příznivci komunistů – a pokusili se to napravit pomocí korekčního koeficientu založeného na výsledcích posledních voleb. To nepomohlo: před ratingovým skandálem v srpnu roku 2003 VCIOM předpovídal, že Jednotné Rusko obdrží 23 % a KRRF 28 %. Podle agentury FOM mělo Jednotné Rusko získat 22 % a komunisté jen 20 %. Prosincové volby ukázaly zcela jiné výsledky. Pro Jednotné Rusko hlasovalo 37,5 % voličů a pro komunisty 12,6 %.

Hrozba se rychle naplnila – Jurij Levada byl předvolán do Kremlu a ze své pozice vyhozen. Následně založil nezávislé Centrum Levada, které se ale v budoucnu potýkalo s problémy (viz níže). Vedením VCIOM byl pověřen Valerij Fjodorov, známý Alexeje Česnakova, tehdejšího zástupce šéfa kremelského ředitelství pro vnitřní politiku.

Fjodorov nikdy nevynechal žádné jednání v Kremlu. Sociologové byli velmi důležitými účastníky porad o „politickém plánování“ – tyto akce často začínaly Oslonovou týdenní zprávou o dynamice ratingů vlády. Diskutovalo se také o prezidentově programu – jakých akcí by se měl zúčastnit a jaká témata by měl nastolit – s ohledem na reakce voličů na Putinova předchozí prohlášení. Pokud něco nebylo v pořádku, plány se změnily. Ještě snadnější však bylo změnit samotnou sociologii – výzkumníci se mezitím stali tvárnými a nechtěli prezidentovi kazit náladu.

Kdo prováděl „politické plánování“?

Až do své rezignace v roce 2003 jej vedl vedoucí prezidentské administrativy Alexandr Vološin. Na pravidelných zasedáních se hovořilo o prezidentových plánech, aktuální politické agendě a o tom, jak budou média informovat o práci hlavy státu. Po Vološinově rezignaci se uskutečnila jednání o politické agendě, která vedl nejprve Vladislav Surkov a poté jeho nástupci v čele vnitropolitické sekce Vjačeslav Volodin a Sergej Kirijenko.

Další důvod k rozčilení „národního vůdce“ se objevil v roce 2010, v době prezidentství Dmitrije Medveděva. Tehdy se totiž hodnocení mladého prezidenta a Putina, jenž byl v té době premiérem, vyrovnalo. Ještě nepříjemnější ale na tom bylo, že pro Medveděva bylo v příštích volbách ochotno hlasovat zhruba stejně voličů jako pro Putina – 21 % vs. 24 %. Tyto údaje známe jen díky centru Levada.

Jak Medvěděv dohonil Putina

Schvalujete práci prezidenta Medveděva a premiéra Putina? (procento respondentů)

Zdroj: Levada

Provládní sociologové tato data jednoduše skryli. Agentura FOM sice měla k dispozici stejná čísla, ale Kreml je zakázal zveřejnit. U VCIOM byl na seznamu možností buď Putin, nebo Medveděv. „Aby oba politici nešli proti sobě,“ vysvětluje Igor Eidman, bývalý úředník VCIOM.

Kreml žárlil nejen na Medveděvovu popularitu, ale dokonce i na hodnocení gubernátorů. „Některé regiony musely vysvětlovat, proč rating jejich gubernátora stoupá, ale Putinův ne,“ připomíná Eidman politického technologa, který pracoval na regionálních kampaních.

Od roku 2018 VCIOM přestal Putina srovnávat s jinými politiky úplně, v zájmu prezidentova klidu. Sociologové jednoduše přestali klást otázku, koho budou v příštích volbách volit. Ale ani odstranění Putinovy konkurence nestačilo – v zájmu správných odpovědí začali sociologové používat manipulační nástroje.

 

Správná otázka je správná odpověď

Sociologové chtěli od respondentů odpovědi, které chtěl slyšet Kreml, a začali proto občanům klást otázky s nápovědou.

V roce 2018, kdy Putinův do té doby kolosální rating klesl o 20 %, Kreml nepřišel jen s nápadem skrýt staré údaje o důvěře v hlavu státu. Pracovníci VCIOM a FOM začali dostávat od svých šéfů velmi podivné formulace otázek a podezřele návodné volby odpovědí.

Především byly respondentům často kladeny takzvané formativní otázky, u nichž byli okamžitě upozorněni na správnou odpověď.

Typickým příkladem je průzkum VCIOM před volbami do Moskevské městské dumy v roce 2019, kterých se nesměli zúčastnit opoziční kandidáti. V úvodu otázky sociologové přímo uvedli, že volební komise zjistila neplatnost podpisů Gennadije a Dmitrije Gudkovových, Ilji Jašina a Ljubov Sobolové. A pak se zeptali:

„Někteří lidé se domnívají, že volební komise by v této situaci měla postupovat v souladu se zákonem a odmítnout registraci kandidátů, kteří se dopustili porušení práva při sběru podpisů. Jiní se domnívají, že i přes zjištěná porušení měla volební komise zaregistrovat všechny kandidáty. S jakým názorem spíše souhlasíte?“

Podobně vypadaly i otázky týkající se účasti na shromážděních – i zde lidé dostali okamžitě správnou odpověď:

Dne 27. července se v Moskvě konalo nepovolené protestní shromáždění. Souhlasíte, nebo nesouhlasíte s názorem, že v takových situacích by úřady měly jednat v souladu se zákonem, byť si to vyžádá tvrdá opatření?

Není překvapením, že když sociologové lidem napověděli, co je v souladu se zákonem, a co ne, dosáhli výsledků, které Kreml požadoval: více než polovina respondentů souhlasila s tím, že členové opozice by neměli být registrováni, zatímco 61 % Moskvanů podporovalo tvrdé zásahy úřadů na shromážděních.

Takové průzkumy se v poslední době staly normou.

V předvečer války se ptal VCIOM občanů, zda podporují uznání nezávislosti LNR a DNR, a to opět se zajímavou formulací:

Řekněte mi prosím, zda podporujete, nebo nepodporujete rozhodnutí prezidenta uznat nezávislost DLR a LLR (Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky). 

To znamená, že nejde o problém Donbasu, ale o prezidentův souhlas, vysvětluje Alexej Titkov, docent moskevské Vysoké školy sociálních a ekonomických věd. Kreml opět dosáhl požadovaného výsledku – 73 % dotázaných podpořilo Putinovo rozhodnutí.

Sociologové formulovali otázku postoje Rusů k uzavření dohody s LNR a DNR, která byla základem agrese proti Ukrajině, ještě ostřeji. VCIOM se ptal takto:

Prezident a hlavy DLR a LLR včera podepsali smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Podporujete, nebo nepodporujete rozhodnutí Vladimira Putina podepsat tyto smlouvy?

78 % respondentů se vyslovilo pro „přátelství“.

Život podle vlastních pravidel

Letos v květnu VCIOM zveřejnil tiskovou zprávu s titulkem „Život podle vlastních pravidel“. Hlavní závěr: „Celkem 89 % Rusů se domnívá, že Rusko by dnes mělo žít podle vlastních pravidel, aniž by se ohlíželo na západní země.

„Vymysleli si nějaký Západ, přisoudili mu nějaká pravidla, postavili ho do kontrastu s nějakým Ruskem,“ řekl rozhořčeně bývalý spolupracovník agentury VCIOM. Co je Rusko – prezident? Jaká jsou pravidla – pokračovat ve válce? Zeptejte se, zda by Německo mělo žít podle čínských pravidel, a dostanete stejné výsledky. Buď bylo sociologům řečeno, aby se ptali právě na to, nebo jsou velmi hloupí.“

Nyní už sociologové raději přestali klást lidem otevřené otázky, tedy takové, u nichž mohou respondenti uvést vlastní varianty. Jeden ze spolupracovníků FOM poskytl Projektu uzavřený průzkum nálad obyvatel Orlovského regionu. Nebyla v něm jediná otevřená otázka.

Jednalo se o rozsáhlý průzkum GeoRating, který agentura provádí již řadu let téměř po celém Rusku, třikrát ročně, přičemž se dotazuje 500 osob v přibližně 70 subjektech. Výsledky průzkumu nejsou zveřejněny. Například při dotazu na média, která respondent čte nebo sleduje, měl na výběr pouze místní, většinou provládní média, zatímco federální média nebylo možné uvést.

Nejlépe zkreslené možnosti odpovědí lze však vidět v průzkumu FOM o účelu „speciální operace“ na Ukrajině. Tři ze čtyř odpovědí se týkaly zastánců války: „zajištění bezpečnosti Ruska“, „ochrana obyvatel DNR a LNR“ a „odstranění ukrajinských nacionalistů od moci“. Pro odpůrce války existovala jen jedna možnost, a to ne zrovna ta nejpřijatelnější: „zlikvidovat ukrajinskou státnost a připojit zemi k Rusku“. Mladí respondenti ve věku 18–30 let tuto možnost zvolili přesto 1,5krát častěji než všichni ostatní. V tiskových zprávách a ve zpravodajských výstupech se však takové údaje obvykle neobjevují.

Výsledky průzkumů prováděných provládními centry odhalují u mladých lidí pro Kreml překvapivé postoje. VCIOM provedl první průzkum veřejného mínění o souhlasu se „zvláštní operací“ 25. února – ukázal, že 64 % Rusů válku podporuje. Pokud se však podíváme do datové základny centra, zjistíme, že 55 % respondentů ve věku 18–24 let a 45 % respondentů ve věku 25–34 let bylo tehdy proti válce. Ani to se do médií nedostalo.

Chtějí mladí Rusové válku

Uveďte, zda podporujete, nebo nepodporujete rozhodnutí o provedení speciální vojenské operace Ruska na Ukrajině?

Zdroj: VCIOM

Všichni respondenti Projektu, včetně bývalých zaměstnanců obou center, nás ujišťují: VCIOM ani FOM „si čísla nevymýšlejí“, stačí položit správné otázky správným lidem. Pak budou i odpovědi „správné“, zvláště když se občané rok od roku více a více bojí mluvit se sociology.

Odpovědi ze strachu a pro jídlo

Rusové stejně tak jako obyvatelé dobytých oblastí Ukrajiny se začali sociologů bát a často ze strachu uvádí „správné“ odpovědi.

V poslední době lze na sociálních sítích najít mnoho zpráv uživatelů, že se zúčastnili průzkumů veřejného mínění, ale báli se upřímně odpovědět. Atmosféra strachu v zemi je tak silná, že ovlivňuje údaje z průzkumů veřejného mínění, a proto je nyní obtížné brát data sociologů vážně, prozradil politický technolog spolupracující s prezidentskou administrativou pod podmínkou zachování anonymity.

Ukázky twitterových statusů. Jejich autoři v nich popisují, jak je telefonicky kontaktovala agentura VCIOM s několika otázkami. Oni nyní – po odpovědi, že neschvalují politiku Vladimira Putina –, čekají, zda rozhovor bude mít nějaké následky.

Po vypuknutí války provedl VCIOM pro Kreml dva průzkumy veřejného mínění ve městech a vesnicích v Doněcké oblasti, kterou nově obsadilo Rusko. Lidé byli dotazováni na to, co si myslí o „speciální operaci“, Vladimiru Putinovi a Volodymyru Zelenském. Zda si přejí, aby se jejich město stalo součástí Ruska či DNR, zůstalo součástí Ukrajiny nebo se osamostatnilo. Výsledky zatím nebyly nikde zveřejněny, ale podle organizátora průzkumu se většina lidí vyslovila pro Rusko.

Pokud průzkum veřejného mínění naznačí rostoucí nespokojenost Putinových příznivců, není zveřejněn, ale Kreml na něj může reagovat.

Není se čemu divit – v doněckých městech Volnovaše, Manguše, Volodarsku a Bezimensku sbírali tazatelé data v dočasných ubytovacích střediscích pro uprchlíky. V Mariupolu probíhaly průzkumy koncem dubna pouze v místech distribuce humanitární pomoci strany Jednotné Rusko. Teprve v květnu se začalo mluvit s lidmi více na ulici, tedy tam, kde se necítili tak závislí na okupačních orgánech.

Proč se to takhle nesmí dělat?

Na okupovaných územích by se neměly provádět průzkumy veřejného mínění, tvrdí nezávislá socioložka Elena Koněvová:

„Kombinace demonstrativní humanitární akce a brutální represe vytváří pocit naprosté nepředvídatelnosti. Zastrašení občané budou dávat ,bezpečné‘ odpovědi, stejně tak jako odpůrci války, kteří pak budou v noci kreslit graffiti proti okupantům.“

Odpovědi nemusejí odrážet realitu, ale jak si je Koněvová jistá, ruské úřady to nezajímá: výsledky využijí především pro zprávy do Moskvy a pro propagandistické účely: „Jsme zde vítáni.“

V samotném Rusku ukazují průzkumy VCIOM a FOM zdánlivě vysokou (65–76%) podporu invaze na Ukrajinu. Málokdo to však přizná – většina lidí se odmítá se sociology bavit. Například tazatelé agentury Russian Fields společně s Maximem Katzem provedli průzkum postojů k válce, přičemž 29,5 tisíce lidí z 31 tisíc se zdrželo odpovědi. O rostoucím podílu odmítnutí hovoří také regionální pracovník FOM: „Zatímco dříve souhlasil s rozhovorem přibližně každý třetí člověk, po zahájení ,speciální operace‘ to byl pouze každý šestý člověk. Říkají na rovinu: ,Nechci si jít sednout.‘.“

Pravda, někdy ještě mají úřady zájem zjistit skutečný názor obyvatelstva – ale o takových průzkumech se nikdo nedozví.

Odpovědi do tabulky

Kreml zakazuje sociologům zveřejňovat výsledky průzkumů, které pro něj nedopadají příznivě, včetně těch o Alexeji Navalném. A údaje z neloajálního centra Levada je zakázáno v médiích citovat.

Na jaře 2022 se Putinovi dostaly na stůl výsledky průzkumu VCIOM o využívání YouTube Rusy, řekl Projektu zdroj blízký prezidentské administrativě. V ruském vedení se hodně mluvilo o tom, zda největší světový video hosting zablokovat, či ne. Úředníci se však nakonec rozhodli nejdříve zjistit, jak by občané na zákaz reagovali. Ptali se jich, zda službu často používají, zda si myslí, že je využívána v informační válce, co si myslí o zablokování kanálu Duma a co si myslí o případném zablokování služby jako takové. Výsledky byly pro YouTube velmi pochvalné. Podle zdroje Projektu sice nedošlo k jejich zveřejnění, ale byly zaslány vedení země.

Čtěte také: Reklama na rtěnku, boty i na Putina. Influenceři tvořili za peníze prokremelská videa

Průzkum, který provedl FOM, poskytuje přibližnou představu o odpovědích: Agentura se neptala vyloženě na zákaz YouTub. Zjišťovala, jak moc je kanál v Rusku využíván. Podle průzkumu sleduje YouTube více než polovina ruských uživatelů internetu, třetina z nich každý den. Rodiny s dětmi mladšími 10 let byly dotazovány zvlášť: polovina z nich sleduje YouTube každý den.

YouTube v Rusku

Jak často Rusové používají YouTube?

Jak často používají YouTube rodiny s dětmi do 10 let?
Zdroj: FOM

Výsledky těchto průzkumů pravděpodobně rozhodly o budoucnosti služby v Rusku – Kreml v současné době o jejím zablokování neuvažuje.

Příběh na YouTube je spíše pravidlem než výjimkou. Pokud výsledky průzkumů veřejného mínění naznačují rostoucí nespokojenost Putinových příznivců, úřady tyto údaje nezveřejňují, ale mohou na ně reagovat. Například na jaře 2017 provedl VCIOM průzkum názorů na program renovace v Moskvě. Výsledky ukázaly, že respondenti ho vnímají spíše jako chybu Putina než starosty Sergeje Sobjanina. Úřady se proto okamžitě rozhodly zmírnit rétoriku a s renovací nespěchat.

Celkem není zveřejněna nejméně třetina výsledků sociologů, říká Dmitrij Ruděnkin, bývalý pracovník VCIOM. Podle jeho odhadů se tak dostane na veřejnost 50–70 %. Ukazuje se, že lidé nemají právo znát svůj vlastní názor na většinu otázek.

Mezi respondenty jsou sympatizanti Putina i jeho odpůrci, mnozí k němu mají neutrální, lhostejný postoj. Nyní by ho však prakticky nikdo nevolil.

Takto se velmi často nezveřejňují průzkumy o opozičním předákovi Alexeji Navalném. VCIOM se na postoje k němu ptá téměř v každém telefonickém průzkumu, ale výsledky nikdo nezná. Na vrcholu loňských protestů po soudním procesu s tímto kritikem režimu provedl FOM na objednávku úřadů průzkum hodnot a politických sympatií mladých lidí ve věku 17–35 let. Zpráva o výsledcích této studie, která byla Projektu poskytnuta, nikdy nespatřila světlo světa, a je jasné proč. Umožnění Putinovi kandidovat na prezidenta i po roce 2024 a zatčení Navalného považují dotazovaní za nejhorší události posledních let. Hlavní závěr studie pravděpodobně Kreml vůbec nepotěšil.

V době, kdy Putin mohl snadno zakázat zveřejnění jakéhokoli materiálu VCIOM nebo FOM, kazilo jeho obraz pouze Centrum Levada. I zde však úřady našly řešení: zakázaly kontrolovaným médiím, tedy téměř všem, která v Rusku zůstala, zveřejňovat výsledky průzkumů veřejného mínění od Centra Levada. Stalo se to před dvěma lety.

Komu bylo zakázáno zveřejňovat údaje centra Levada

Poslední zpráva o průzkumu centra Levada na webových stránkách Kommersantu a serveru Vedomosti se objevila v srpnu roku 2020.

Na webových stránkách společnosti RBK je průzkum Levady naposled uveden v dubnu 2020.

Russia Today od ledna roku 2020 nezveřejnila z Levady žádné výstupy.

Gazeta.ru od stejného data sice přinesla od společnosti dva průzkumy, ale pouze o třídění odpadu a o postoji Rusů k jaderné energetice.

Od února roku 2020 se na webových stránkách televizního kanálu 360 TV žádná taková zpráva neobjevila.

Přehled hlasování

Nejenže sociologové začali publikovat ty správné otázky, ale s jejich pomocí se také úřady pustily do budování alternativní reality v zemi.

Koncem června roku 2022, uprostřed další ruské ofenzívy na Ukrajině, se v médiích začaly šířit zdánlivě nepodstatné zprávy typu „návštěvnost muzeí a výstav v Rusku se za posledních 30 let zvýšila 1,5krát“. Průzkum jako z jiného světa provedl VCIOM.

Již od roku 2017 experti na společenské jevy pomáhají Kremlu vytvářet paralelní realitu. Tehdy se po uvedení Navalného filmu „On vam ne Dimon“ (název odkazuje k bývalému prezidentu Dmitriji Medvěděvovi; pozn. red.) konala napříč Ruskem řada protikorupčních shromáždění. Prezidentská kancelář tedy přemýšlela jak odvést pozornost obyvatelstva. Úředníci se obrátili na sociology se žádostí o „dobré zprávy“. Průzkumníci začali přicházet s průzkumy, které média využívala k psaní pozitivních zpráv, o nichž vypovídají třeba titulky „VCIOM: Většina Rusů se necítí osamocena“ nebo „VCIOM: Obraz Dálného východu se podle Rusů změnil k lepšímu“.

Ukázky konkrétních pozitivně laděných zpráv

[siteorigin_widget class=”SiteOrigin_Widget_Image_Widget”][/siteorigin_widget]
[siteorigin_widget class=”SiteOrigin_Widget_Image_Widget”][/siteorigin_widget]
[siteorigin_widget class=”SiteOrigin_Widget_Image_Widget”][/siteorigin_widget]

Úřady se často snaží pomocí průzkumů programovat veřejné mínění. Před několika lety se Kreml rozhodl zpropagovat dosud neznámou stranu Nový lid. VCIOM pak začal pravidelně zveřejňovat průzkumy veřejného mínění, z nichž vyplývalo, že se tato poměrně neznámá strana dostane do mnoha regionálních parlamentů a nakonec i do Státní dumy. Tyto údaje hojně šířila prokremelská média a Nový lid skutečně hranici pro vstup do Dumy překročil.

Jak sociologie „předpověděla“ výsledky voleb

Podobnou techniku použil v roce 1999 politický stratég Gleb Pavlovskij – přímo v den voleb do Dumy zveřejnil na svých webových stránkách údaje z exit pollů. Tehdy se pravidlo mlčení vztahovalo pouze na média – a Pavlovskij toho využil, když řekl, že internet není médium.

Průzkumy ukázaly, že na prvním místě se umístil blok Jednota (později přejmenovaný na Jednotné Rusko), který byl založen na podporu Putina v příštích prezidentských volbách, a na třetím místě se skončila spřátelená strana Svaz pravicových sil. Tyto výsledky byly dokonce čteny v přímém přenosu televize Vesti, a to ještě před ukončením hlasování ve všech regionech. Strany se samozřejmě dostaly do parlamentu.

Ukázat lepší obraz ruské vlády aktivně pomáhají zpracovatelům průzkumů i Kremlu loajální média. V roce 2021 uvedla agentura RIA Novosti: „Polovina Rusů zažila pozitivní emoce při sledování přímé linky s Putinem.“ Ve zprávě se neuvádí, jak byla studie provedena. Na stránkách VCIOM, z jejichž údajů novináři při psaní textů vycházeli, se bez obalu uvádí, že nešlo o celoruský průzkum, ale o ohniskovou skupinu 123 lidí. Z 66 lidí se tak stala polovina Rusů.

Není překvapením, že takto důležité služby pro úřady jsou drahé. A je tu někdo, kdo na tom vydělá.

Nákladní respondenti

Korupce se projevuje rovněž v ruských průzkumech veřejného mínění – rodina jednoho z kremelských sociologů dostávala od Kremlu drahé zakázky na průzkumy veřejného mínění.

VCIOM a FOM jsou nejznámějšími, ale zdaleka ne jedinými pomocníky Kremlu. V posledních letech se začali objevovat na společných zasedáních prezidentské administrativy zástupci společnosti Insomar.

Insomar a s ním spojené subjekty obdržely loni od úřadů a struktur spojených s Kremlem a vládními agenturami na 580 milionů rublů.

Nezůstalo přitom jen u schůzek: Společnost Insomar byla například pověřena provedením průzkumů a exit pollů pro volby do Dumy v roce 2021. Na žádost Kremlu se experti ptali, zda by Putinovi věrní kandidáti Čulpan Chamatovová a Alexej Pivovarov mohli porazit opozičníky Ljubov Sobolovou a Sergeje Mitrochina. Další možností byl koordinátor Liza Alert Oleg Leonov, který nakonec Mitrochinovi konkuroval – do Dumy byl zvolen vstupem do frakce Noví lidé, pro kterou Inzomar také prováděl průzkumy.

Celkem společnost Insomar a s ní spojené právnické osoby obdržely jen v roce 2021 od úřadů a struktur spojených s Kremlem a vládními agenturami téměř 580 milionů rublů. Proč získala zakázky vedle renomovaných konkurentů i málo známá společnost?

V roce 2012 nastoupil do prezidentské administrativy volgogradský sociolog Jevgenij Michajlenko, který dříve spolupracoval s Jednotným Ruskem a VCIOM. Brzy se stal v rámci vnitropolitického útvaru Kremlu vedoucím oddělení, které má na starosti sociologii, včetně analýzy dat z průzkumů veřejného mínění a zadávání úkolů sociologům.

Téměř ve stejnou dobu se jeho manželka Anna stala majitelkou a manažerkou společnosti Insomar. Zřejmě aby situace nevypadala příliš provokativně, převedla Anna v roce 2015 podíly ve společnosti na své partnery, jejichž spojení s manželi Michajlenkovými je snadno zjistitelné. Později Anna a její manžel založili další společnost Bolšaja strana kterou v roce 2016 předali Alexeji Paramonovovi, bratrovi Anny.

Čtěte také: Levicový server Redfish šíří ruské dezinformace, ale i relevantní kritiku

Insomar a Bolšaja strana pravidelně dostávají zakázky na sociologické výzkumy a v souladu s tím i platby od takzvaných kremelských „operátorů“ – struktur, které rozdělují peníze mezi dodavatele prezidentské administrativy. Jedním z těchto subjektů je společnost EISI, jejíž správní radu vede Boris Gryzlov, předseda nejvyšší rady Jednotného Ruska a ruský velvyslanec v Bělorusku. Jako výkonná ředitelka je ve firmě uvedena Anna Fedulkina, dlouholetá spolupracovnice Alexandra Charičeva, Michajlenkova šéfa v Kremlu. Další společností, která převádí peníze právnickým osobám spojeným s rodinou úředníka Michajlenka, je PR agentura Polylog, kterou do roku 2017 vedla právě zmíněná Fedulkina.

Kdo sponzoruje průzkumy veřejného mínění?

Agentura Insomar:
Patří osobám příbuzným s Annou Michajlenko


Moskevské úřady
171,6 milionu rublů

Jednotné Rusko a související fondy
5,7 milionu rublů

Ruská vláda
5,5 milionu rublů

Agentura Polylog (spojená s prezidentskou administrativou)
0,6 milionu rublů

Agentura Mediaškola
Patří matce Jevgenije Michajlenka, Galině


Moskevské úřady
97,4 milionu rublů

Tverská regionální vláda
9,9 milionu rublů

Agentura Bolšaja Strana
Spoluzakladatelé Anna a Eugen Michajlenkovi a Annin bratr Alexej Paramonov.


Moskevské úřady
99 milionů rublů

Regionální nadace a regionální fondy spojené s Jednotným Ruskem
8,5 milionů rublů

Tverská regionální vláda
8 milionů rublů

Nadace Insomar
Založil ji Sergej Haikin, bývalý majitel společnosti Insomar LLC, který fakticky převedl řízení společností na Annu Michajlenko.


Jednotné Rusko a související fondy
123,9 milionu rublů

Ministerstvo financí Uljanovské oblasti
6,5 milionu rublů

Ministerstvo financí Udmurtské republiky
6,3 milionu rublů

Agentura Polylog (spojená s prezidentskou administrativou)
1,2 milionu rublů

Agentura Byznys-logika
Patří bývalé manželce Jevgenije Michajlenka Anně


Moskevské úřady
8,6 milionu rublů

ANO „Centr Prisp“
4 miliony rublů

Jevgenij Michajlenko pro Projekt uvedl, že se s manželkou rozvedl v roce 2017 a od té doby o aférách společnosti Insomar neví. Mnohé však nasvědčuje tomu, že tento rozvod mohl být formální a nebránil rodině v tom, aby nadále společně vydělávala peníze. Na konci roku 2021, těsně po volbách do Státní dumy, které Insomaru přinesly mnoho zakázek a stovky milionů rublů, Michajlenko opustil prezidentskou administrativu. Své zkušenosti nyní předává mladým lidem, když na Vysoké školy ekonomické vede jednu z fakult, z níž bylo v posledních letech propuštěno mnoho liberálních profesorů.

***

Když na Ukrajině vypukla válka a provládní média začala zveřejňovat na příkaz Kremlu zprávy o tom, jak Rusové masivně podporují „speciální operaci“, snažil se sociolog Sergej Hajkin Putinovi sdělit, že to není tak docela pravda. Spolu se skupinou svých kolegů provedl studii, která ukázala, že mezi mladými lidmi, Moskvany a obyvateli Petrohradu je vysoký podíl disentu.

Hajkinovi, který dříve spolupracoval s Kremlem, se pravidelně dařilo předávat prezidentovi čísla průzkumů prostřednictvím svých známých a očekával, že se mu to podaří i nyní. V posledních letech stále častěji dostává vzkazy: „Není třeba rozčilovat Vladimira Vladimiroviče.“ Tentokrát mu bylo naznačeno, že zveřejňování takových materiálů je nevhodné.

Z ruského originálu Ненатуральные числа. Часть вторая: Рассказ о том, как социологи заставили россиян полюбить Путина и войну в Украине vydaného 7. července 2022 na webu проект přeložila Eva Čeplová.