Světové výdaje na armádu mají nový rekord – stouply na 2,4 bilionu dolarů. Ani výhled do budoucna není příliš optimistický. Odborníci očekávají další nárůst především kvůli pokračující válce na Ukrajině nebo napětí na Blízkém výhodě i jinde ve světě.
Válka na Ukrajině, eskalace na Blízkém východě nebo sílící napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem. Není dne, aby titulky světového tisku nepohltily obavy z eskalace dalšího konfliktu nebo nové zprávy o probíhajících bojích ať už v ukrajinských zákopech, v pouštích Súdánu nebo ulicích palestinských měst.
A to jsou hlavní důvody, proč loni světové roční výdaje na armádu a zbrojení meziročně stouply o téměř sedm procent. A zaznamenaly tak vůbec nejvyšší nárůst od roku 2009.
Spojené státy, Čína, Rusko, Indie a Saúdská Arábie patří do první pětice států, které vydaly loni na armádu a zbrojení nejvíce.
Tím ale rekordy nekončí, ukazují data Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI). Tyto výdaje stouply celkem na rekordních 2,4 bilionu dolarů, což je nejvíce od chvíle, kdy institut začal podobné statistiky zpracovávat.
Čtěte také: Denní ostřelování i nezájem Moskvy. Bělgorod se propadá do válečného pekla
„Státy dávají přednost vojenské síle. Tím ale riskují spirálu akce a reakce v čím dál tím více nestabilnějších geopolitických a bezpečnostních podmínkách,“ poznamenal k tomu analytik z institutu Nan Tian.
Ukrajina nemá prostor pro zvýšení výdajů
Spojené státy, Čína, Rusko, Indie a Saúdská Arábie patří do první pětice států, které vydaly loni na armádu a zbrojení nejvíce.
Pokračující válka na Ukrajině také vedla k navýšení výdajů jak napadené zemi, tak v Rusku a v „celé řadě“ evropských zemí, doplňuje k tomu Tian.
Rusko navýšilo své výdaje hned o 24 procent, ukazují odhady SIPRI. Celkem tedy Moskva utratila 109 miliard dolarů. Institut doplňuje, že od roku 2014 – chvíle, kdy anektovala poloostrov Krym – částka utracená na zbrojení poskočila o 57 procent.
Čtěte také: Nejprve stabilizace, pak ofenzíva. Spasí americká pomoc Ukrajinu?
Co se týká Ukrajiny, její rozpočet na obranu a zbrojení vyskočil o 51 procent na 64,8 miliardy dolarů. Kyjev zároveň současně získal vojenskou pomoc od spojenců 35 miliard dolarů, z čehož většina připlula z USA.
Analytik Tian poukazuje také na to, že výdaje na obranu mnohem více zatěžují Ukrajinu než Rusko. A jak to vypadá v praxi? Výdaje Kyjeva odpovídají 37 procentům HDP, zatímco v případě Ruska je to „jen“ 5,9 procenta. „V případě Ukrajiny je tak prostor pro zvýšení velmi omezený,“ doplnil k tomu Tian.
Státy NATO vydávají víc na zbrojení
Více peněz na armádu vydaly také členské země NATO, které znepokojuje vývoj na východě Ukrajiny. „Všechny státy NATO s výjimkou tří navýšily své výdaje,“ upozorňuje Siao Liang, odborník na vojenské výdaje a výrobu zbraní ze SIPRI.
Doplňuje, že hned 11 z 31 členů NATO buď splnilo, nebo překonalo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP.
„Pro evropské členy NATO poslední dva roky války na Ukrajině výrazně změnily bezpečnostní perspektivu,“ vysvětluje Lorenzo Scarazzato, odborník z SIPRI. „Tento posun ve vnímání hrozeb se promítl do rostoucího podílu HDP plynoucího přímo armádám, kdy závazek NATO dosáhnout dvou procent je stále častěji považován jako základ,“ dodal k tomu.
Podobně mluví další z expertů. „Očekáváme, že v příštích několika letech více zemí dosáhne tohoto cíle. Myslím si, že nyní, kdy do NATO vstoupily Finsko a Švédsko, celkové výdaje zemí NATO budou v tomto ohledu růst,“ dodal k tomu Liang.
Nejvyšší skok zaznamenalo Kongo
Vůbec nejvyšší nárůst ve výdajích ovšem podle stockholmského institutu zaznamenala Demokratická republika Kongo (DRK). Poskočily hned o 105 procent. Stojí za tím konflikt mezi vládou a ozbrojenými skupinami – dění v DRK popsal pro Voxpot Filip Brychta v tomto článku.
Siao Liang, odborník na vojenské výdaje a výrobu zbraní ze SIPRI, vysvětluje, že podle něj je překvapivý nárůst peněz vydaných na zbrojení také v Latinské Americe a jinde v Africe.
Čtěte také: Kokain a násilí. Mexické drogové kartely přenesly svou rivalitu do Ekvádoru
Napříklady vlády v Mexiku nebo v Salvadoru totiž používají armádu k boji proti organizovanému zločinu, tedy hlavně kartelům a drogovým gangům. V posledních několika měsících se přitom Salvadorem inspiruje také ekvádorský prezident Daniel Noboa.
„Nárůst ve výdajích není sám o sobě tak překvapivý, jde ale o jeho rozsah a škálu,“ doplňuje k tomu Liang s tím, že tyto faktory přispějí v budoucnu k dalšímu roztočení výdajové spirály.
Ani výhled není optimistický
Více zdrojů plynulo na armádu také na Blízkém východě. V tomto regionu vůbec nejvíce peněz vydává Saúdská Arábie, jejíž výdaje stouply o 4,3 procenta na odhadovaných 75,8 miliardy dolarů.
Na druhém místě je Izrael, který od útoku Hamásu z 7. října vede brutální invazi v Pásmu Gazy. V případě židovského státu vzrostly útraty na armádu o 24 procent na 27,5 miliardy dolarů.
Ani světový výhled do budoucna není příliš optimistický. Právě naopak, i příští rok státy po celém světě vydají na armádu a zbrojení ještě více než loni.
Také Čína dává více peněz na obranu. Tato částka roste už 29. rok v řadě, loni o šest procent na 296 miliard dolarů. A to „nutí“ navýšit výdaje také další země v regionu, hlavně pak Tchaj-wan nebo Japonsko. Obě země navýšily tyto peníze loni o 11 procent.
Čtěte také: Mít naději znamená lhát sám sobě. Reportáž z míst, kam se tlačí ruská vojska
Ani světový výhled do budoucna není příliš optimistický. Právě naopak, i příští rok státy po celém světě vydají na armádu a zbrojení ještě více než loni. Válka na Ukrajině „není ani zdaleka u konce“, stejně tak nijak neklesá napětí na Blízkém východě nebo v Asii.
„Očekáváme, že rostoucí trend tak bude pokračovat nejméně několik dalších let,“ uzavírá Tian.
