Voxpot přináší exkluzivní datovou investigaci, kdo a proč v Česku systematicky šíří dezinformace a konspirace Kremlu a pomáhá politickým silám, které prosazují jeho zájmy. I když je takové jednání trestné, česká vláda se proti němu bojí zasáhnout.
Běžný den v polovině léta. V českém informačním prostoru dominují americká cla, bitcoinová kauza, Tour de France a taky vše, co se týká pomalu se blížících voleb.
Jako každý den zároveň stovky tisíc lidí v zemi hledají informace na zpravodajských webech určených podle svých podtitulů „pro ty, kteří chtějí poznat skutečnou pravdu“, „používají selský rozum“, případně „nechtějí pohodlně plout do otroctví, ale raději vstoupí do protiproudu“.
Tyto weby jim opravdu nabízí jiné informace, než se dočtou v mediálním mainstreamu.
Klíčová zjištění Voxpotu
— Do Česka proudí překlady desítek tisíc zpráv ze sankcionovaných ruských webů.
— Jedná se o rozsáhlé porušování zákona, o kterém české orgány vědí, ale nemají vůli proti němu zasáhnout.
— V současnosti největší český dezinformační web tvrdí, že se neřídí českými ani evropskými zákony.
— Ruské dezinformace masivně šíří mimo jiné aktéři spojení se stranou SPD.
— Produkce dezinformačních webů je dnes nejvyšší v historii a stále roste.
„POTVRZENO! ZAHYNULO UŽ 1,7 MILIONU UKRAJINSKÝCH VOJÁKŮ! Dluh Ukrajiny právě dosáhl 100 % HDP a země je fakticky v bankrotu!“
„Kanibalové před branami: Odlidštění nepřátel jako pracovní nástroj nové totality. Zelení fanatici chtějí, abychom se požírali“
„Z děsivé hrozby Ruska mrazí v žilách: Pokud Kyjev a NATO udělají tento krok, přijde jaderná válka“
„Giorgia Meloni vykazovala příznaky po konzumaci koksu, ale poulení očima ukazuje spíše na meskalin!“
„Brusel zasahuje do českých voleb? Kateřina Konečná odhaluje Volt“
Možná jste sami na podobné hledače „skutečné pravdy“ narazili, nebo vám dokonce výsledky svého bádání předkládají u rodinného oběda nebo v práci. Možná od nich pravidelně dostáváte podobné články do chatů na WhatsAppu.
Spousta z nich v poslední dekádě a půl objevila svět za oponou. Ten jim ukázal, že nejsou ve svých pochybnostech o povaze světové politiky a informacích z mediálního a politického mainstreamu sami.
Jde o svět, který jim nabízí tolik obsahu, že i kdyby ve zkoumání jeho alternativní reality trávili každý den od rána do večera, nemají šanci přečíst vše, co nabízí.
Voxpot ve spolupráci s IT kolektivem Druit provedl dosud nejrozsáhlejší datovou analýzu českých dezinformačních webů, ve které jsme zmapovali kompletní historii šestnácti největších z nich – celkem 360 tisíc článků za posledních 25 let.
Výsledky ukazují, že dezinformační servery v Česku teď denně chrlí množství článků převyšující největší české mediální domy. Některé z nich to skrytě dělají přímo za ruské peníze nebo s nejasným financováním blízkým ruským subjektům.
- Poznámka: Do výsledků nezahrnujeme web Parlamentní listy, který je sice většinou odbornictva řazen mezi dezinformační, ale my s ním budeme pracovat jako se šedou zónou, tvořící most mezi světem mainstreamu a dezinformací. O médiích šedé zóny, ovládaných dnes z velké části miliardářem Markem Španělem, vydáme v rámci série zvláštní článek.
Právě ruskému zapojení odpovídá i naše zjištění, že tisíce článků – každý den zhruba desetina produkce výše uvedených webů – jsou přímé překlady textů ze stránek ruské státní propagandistické mašinérie nebo články, které na její informace odkazují.
Jejich šíření je přitom v Evropské unii od ruské invaze do Ukrajiny v roce 2022 kvůli protiruským sankcím trestné. Finanční analytický úřad Ministerstva financí – hlavní autorita na vymáhání sankcí – Voxpotu potvrdil, že za publikace hrozí provozovatelům webů pokuta až 50 milionů korun nebo trest do osmi let vězení.
Produkce dezinformačních webů se přitom dostává v měsících před říjnovými parlamentními volbami se zhruba čtyřmi tisíci články měsíčně na nejvyšší čísla v historii. Šíření obsahu ze sankcionovaných webů je pak se zhruba 250 články za měsíc nejvyšší od začátku ruské invaze do Ukrajiny v roce 2022.
Podle tří zdrojů Voxpotu ze státní správy, které si přály zůstat v anonymitě, aby mohly o tématu mluvit otevřeně, si česká vláda toto setrvalé porušování zákona uvědomuje. Politická reprezentace nicméně nemá z politických důvodů – zvlášť před volbami – odvahu proti šiřitelům zmíněného obsahu zasáhnout.
Zasít sváry, paralyzovat
Cílem masové tvorby těchto dezinformací přitom není nabídnout alternativní pohled na aktuální témata. Experti a expertky na ruské informační působení popisují masovou produkci státních dezinformací jako základní nástroj ruské intervence do politiky cizích států.
Ve zkratce jde o snahu pomocí falešných či manipulovaných zpráv vyvolat nedůvěru v demokratické instituce, západní integrační projekty, politické i armádní představitele nebo nutnost odklonu od fosilních paliv, na jejichž prodeji je závislá ruská ekonomika.
Při dlouhodobém vystavení dezinformacím a manipulacím ztrácíme schopnost rozlišovat reálné od smyšleného všichni bez ohledu na vzdělání, inteligenci, či životní úspěchy. Naše uvažování se totiž opírá o nesmyslné vstupní předpoklady.
U zasaženého člověka dochází k vytvoření paralelní reality – v případě kontaktu s podobnými lidmi navíc sociálně sdílené.
Čtěte také: Vysmát se vlastencům na výletě? Dokument o „dezolátech“ je o nás všech
Vedle zlepšování obrazu Ruska a propagace jeho geopolitických cílů odbornictvo jako cíl dezinformačního působení zmiňuje přetváření veřejného mínění a zasévání svárů nebo posilování současných společenských rozporů.
Stejný záměr ostatně stanovuje i jeden z prominentních šiřitelů prokremelských narativů, ruský ideolog Alexander Dugin. Jeho myšlenky do Česka pravidelně překládají právě analyzované dezinformační weby jako Protiproud blízký Václavu Klausovi, Nová republika spojená se stranou SPD nebo weby cz24news a Zvědavec.
Podle Dugina má informační působení „posílit všechny druhy separatismu a etnických, společenských a rasových konfliktů za podpory všech disidentských skupin – ať už extremistických, rasistických nebo sektářských“ a tím destabilizovat politický proces.
Naše analýza na datech dokládá, že využívání těchto nástrojů skrze dezinformační weby stoupá v čase a koreluje se stoupající asertivitou a agresí Ruska na mezinárodní scéně.
Dezinformační scéna vyprodukuje průměrně sto dvacet článků za den.
Ještě na začátku roku 2013 produkovaly dezinformační weby v Česku jednotky článků denně. Následovala anexe Krymu a válka na Donbase, migrační krize, covid a následně masivní invaze Ruska do Ukrajiny. Po každé z těchto událostí se scéna o něco rozšířila a narostl i počet lidí, kteří stoupajícímu množství dezinformačních médií propadli.
Dnes už celková publikační činnost těchto serverů přesahuje i největší české zpravodajské portály jako jsou Seznam Zprávy. Ty podle informací jejich šéfredaktora Roberta Čásenského pro Voxpot vydají zhruba osmdesát až sto článků denně. Dezinformační scéna jich vedle toho vyprodukuje za den v průměru sto dvacet.
Deset z nich jsou běžně přímé překlady ruské státní propagandy nebo články, které se na informace z nich odkazují.
Z celkového počtu 20 975 článků překlápějících ruské propagandistické zdroje pocházelo přes sedm tisíc ze státní agentury Sputnik, další čtyři tisíce z televize RT a přes dva tisíce z agentury RIA Novosti.
Zvědavci i klausovci
Při pohledu na historická data vidíme, že česká dezinformační scéna a ruské státní zdroje jsou od samotného začátku poměrně úzce provázané. Ruské cílené snahy o ovlivňování narativů ve světě nejsou ničím novým, nicméně po rozpadu Sovětského svazu na ně nebyl až do upevnění moci Vladimira Putina kladen velký důraz.
Výše uvedené metody prožily renesanci teprve po ruské invazi do Gruzie v roce 2008. Ta byla i přes vojenský úspěch Ruska ve světě přijímána silně negativně. Právě dva měsíce po ní se na prvním českém konspiračním webu Zvědavec objevil odkaz na ruské státní zdroje sdílející Putinův pohled na situaci.
Zvědavec byl v Česku pionýrem konspirací a později dezinformací. Web založil už v roce 1999 český emigrant Vladimír Stwora, který byl v roce 2011 pravomocně odsouzen za popírání holokaustu. Podle jeho slov byl server financovaný z příspěvků čtenářů.
Až do roku 2013 šlo o hlavní zdroj překladů ruských narativů pro české publikum. Zvědavec tehdy vydával průměrně jeden článek denně a každý třetí z nich přinášel pohledy původně zveřejňované v ruských médiích.
Zatímco dezinformační weby ředí realitu, my v redakci Voxpotu se ji snažíme popsat objektivně a nezávisle. Svou práci můžeme dělat pouze díky členstvu našeho Voxpot Klubu, bez jehož příspěvků by naše redakce neexistovala. Děkujeme každému, komu není nezávislá novinařina lhostejná!
Situace se radikálně mění před anexí Krymu a startem ruské války v Ukrajině. Právě během ní předvede ruské informační působení naplno své nově budované kapacity napříč západním světem.
Ve druhé polovině roku 2013 se na české dezinformační scéně objevují tři servery, které budou zásadní až dodnes. Dva z nich jsou přitom velmi úzce propojeny s nejvyšší českou politikou.
První a v té době klíčový server Nová republika zakládá bývalý ministr zdravotnictví v Zemanově vládě a dnes europoslanec za SPD Ivan David. Jeho stránka se do šíření ruských narativů pouští s plnou silou.
Už během prvního roku od startu publikuje i patnáct článků denně a jeden až tři z nich přímo překládají nebo odkazují na ruskou státní propagandu. Intenzita i tematické zaměření publikací přitom v přímé úměře odpovídá vývoji ruské agrese v Ukrajině.
Další dezinformační projekt tvoří ve stejné době naopak člověk z nejbližšího okolí Václava Klause: jeho dlouholetý spolupracovník Petr Hájek.
Server nazvaný Protiproud je podle zjištění Seznam Zprávy skrze svého zakladatele dokonce napojený na financování z okolí Vladimira Putina.
Čtěte také: Satan, Klaus a lidské maso. Proč brát vážně konspirace šířené Protiproudem
O antisystémovou politizaci ezoterické části internetového publika se ve stejné době zaslouží internetový podnikatel Ondřej Geršl se svým webem Ac24.
Vedle ezoteriky a konspirací všeho druhu se web mladého byznysmena stává až do roku 2022 dominantním zdrojem překladů a odkazování na ruské propagandistické weby. Server takových článků do informačního prostoru posílal i přes dvě stě za měsíc.
V případě Ac24 však v roce 2018 proběhlo nové nahrání obsahu na web, při kterém zmizela data dříve publikovaných článků. My tak víme, že od svého založení v roce 2011 do roku 2018 vydal celkem 11 523 článků, ze kterých 1394 překládalo ruskou propagandu.
Geršl zároveň v únoru 2014, tedy společně se změnou vlády v Kyjevě a ruskou anexí Krymu, začal vydávat tištěný ultrakonspirační časopis Vědomí, šířící kromě ezoteriky opět masivně propagandu Kremlu.
Střídání stráží
Situace na české dezinformační scéně se dramaticky proměnila po ruském útoku na Ukrajinu v únoru 2022.
Česká vláda v prvních dnech invaze zablokovala více než dvacet tuzemských dezinformačních webů. Důvodem podle mluvčího Vojenského zpravodajství bylo objevení řady „manipulativních a nepravdivých informací“ v online prostoru, které měly cílit proti obranyschopnosti a zájmům občanů České republiky.
Největší proměna přišla v omezení obsahu z ruských státních webů na Geršlově Ac24, kde dotyčný ještě za předchozí rok vydával v průměru tři denně.
Geršl následně u soudu vypověděl, že po uvalení evropských sankcí přestal vydávat obsah přebraný z ruských zdrojů. Absenci jakýchkoli odkazů na něj ukazují i data naší analýzy – v té době už bylo Ac24 delší čas na ústupu.
V roce 2019 od něj většinu publikační činnosti přebral nový a velmi rychle dominující hráč na dezinformační scéně, profesionálně vyhlížející web Cz24news. Ten dnes dosahuje až těžko uvěřitelných 2000 článků měsíčně, z nichž na 200 je přebraných ze sankcionovaných zdrojů.
Celková návštěvnost dosahuje podle analytického nástroje Similarweb zhruba tří milionů návštěv měsíčně. Když návštěvníci Cz24news otevřou, uvidí titulky jako:
„EUROSOJUZ SABOTUJE mírové snahy na Ukrajině!
„Nenávist láme rekordy – výkřiky o zabíjení Rusů překonaly i nacisty!“
„Ruská zbraň soudného dne: Ukrajinská pozice zmizela v jediném okamžiku!“
Stránka sama sebe popisuje jako „neziskový, necenzurovaný zpravodajský portál“, který představuje „nezištnou službu a dar našim národům jako prostředek šíření životně důležitých (totalitními vládami a mainstreamovými médii cenzurovaných) informací.“
I když web deklaruje, že se v žádném případě neřídí legislativou České nebo Slovenské republiky, ani jiné členské země Evropské unie, uvádí na stránce tuzemské bankovní spojení na podporu své činnosti. O bližším fungování webu přineseme informace v dalším z článků naší investigativní série.
Řekni, kde ty sankce jsou
Tři a půl roku po začátku ruské války se do českého informačního prostoru stále dostávají měsíčně stovky článků překládající ruské dezinformace ze sankcionovaných webů. Klíčovými státními aktéry při vymáhání tohoto typu sankcí jsou přitom Ministerstvo zahraničí a Finanční analytický úřad Ministerstva financí (FAU).
Voxpot obě ministerstva oslovil s otázkou, zda výše popsanou činnost považují za porušování sankcí – a proč se v této oblasti nic neděje.
Obě přes své mluvčí shodně odpověděly, že skutečně může jít o porušování sankcí s potenciálním peněžním trestem 50 milionů korun i vyšším, nebo až osmi lety odnětí svobody.
Mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake pak uvedl, že cílem České republiky je primárně rozšiřovat sankční seznam Evropské unie o aktéry šířící dezinformace.
„Z toho důvodu jsou média Voice of Europe, nebo třeba Russian Television and Radio Broadcasting Service na náš návrh na EU seznamu,“ píše Drake s tím, že otázky směřující přímo na vymáhání mezinárodních sankcí musíme směřovat na FAU, který je má v gesci.
FAU nicméně odpověděl, že se jedná o mezirezortní záležitost, na které spolupracují všechny relevantní státní složky. K otázce na konkrétní kroky pak úřad odmítl odpovědět z důvodu zákonné mlčenlivosti.
Voxpot zároveň oslovil tři lidi z různých úřadů a ministerstev blízkých tématu vymáhání sankcí. Ti pod podmínkou anonymity konstatovali, že si jejich resorty uvědomují překračování zákona ze strany dezinformátorů publikujících překlady sankcionovaných webů.
Obzvlášť v kontextu blížících se parlamentních voleb nicméně chybí politická vůle tyto sankce vymáhat. Takovými kroky by si proti sobě ministerstva a vláda poštvali jednak provozovatele daných stránek, ale i politiky a političky antisystémových opozičních stran, které z tvorby dezinformačních webů těží.
Česko se tak po třech a půl letech války a měsíc před volbami ocitlo v situaci, kdy se stát bojí vystupovat proti propagandě a dezinformacím ze země, která nás otevřeně označuje za nepřítele a snaží masivně využívat zranitelnosti zdejší populace pro své politické cíle.
Tato neschopnost se může stát systémovým politickým stranám osudná – tuzemské antisystémové strany k politické mobilizaci masivně využívají právě ruské dezinformace.
Text vznikl s finanční podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.
