Dubrovník – Od listopadu letadla v Dubrovníku přistávají na letišti Rudera Boškoviče, nově pojmenovaném po astronomovi a matematikovi z 18. století. Záměr vzdát mysliteli poctu však podnítil nový etnický spor mezi Chorvaty a Srby ohledně Boškovičova původu, píše The Guardian.
Boškovič, jehož myšlenky předcházely teorii atomu a dokázaly neexistenci atmosféry na Měsíci, pobýval většinu času od svých 14 let v Římě. Navíc měl z matčiny strany italské kořeny. K dnešnímu Chorvatsku ho váže fakt, že se narodil v Dubrovníku. V té době na začátku 18. století se však ono přístavní město nazývalo Ragusa a fungovalo jako samostatná republika.
Spor mezi Chorvaty a Srby tak vznikl okolo původu Ruderova otce Nikoly Boškoviče. Ten pracoval jako obchodník v Raguse, pocházel však z vesnice Orahov Do, která v současnosti leží v Bosně a Hercegovině v samosprávné části Republiky srbské, kde žije převážně srbské obyvatelstvo. Do hry přichází také otázka náboženství, která se na Balkáně s tou etnickou často propojuje. Chorvati přináleží ke katolíkům, Srbové k ortodoxním křesťanům a Bosňáci k bosenským muslimům.
Čtěte také: Bosenská Republika srbská se stále více izoluje. Hrozí balkánské zemi další konflikt?
Nikola Boškovič konvertoval ke katolicismu. Podle srbských akademiků byla jeho konverze „čistě transakční“, bývalý srbský prezident Borise Tadič jej zase označil za „srbského katolíka“. Ivan Maslač, obchodní ředitel dubrovnického letiště, však taková tvrzení odmítá. „Pojmenování letiště je naše věc a nebudeme se na to nikoho ptát,“ řekl podle listu Slobodna Bosna. „Samozřejmě, že Ruder Boškovič není Srb.“
Taková rozepře mezi Chorvatskem a Srbskem není ničím novým. V minulosti už došlo ke sporům ohledně etnické náležitosti v případě Nikoly Tesly, kterého si Chorvati nechali narazit na centové mince poté, co se na začátku roku připojili k eurozóně.
Autor: vadu, Foto: Shutterstock
Přečetli jste si krátkou zprávu. Kromě těch Voxpot nabízí každý den propracované reportáže i analýzy. Chcete vědět víc? Pojďte sem.