Americký Kongres se v uplynulém roce a půl několikrát handrkoval o poskytování pomoci Ukrajině. Tu ale během uplynulého měsíce vystřídaly tahanice o finance pro Izrael. V minulosti neměl Kongres problém se na pomoci pro Izrael shodnout, dnes je ale situace komplikovanější.
Když 7. října Hamás spustil svůj útok, byla americká Sněmovna reprezentantů bez předsedy a de facto neakceschopná. Na konci měsíce si do svého čela zvolila relativně neznámého kongresmana Mikea Johnsona a brzy se ukázalo, že právě finance pro Izrael se stanou prioritou číslo jedna. „Nesmíme ztrácet čas, abychom doručili Izraeli pomoc, kterou potřebuje,“ řekl předseda Johnson minulý týden.
Přestože drtivá většina Washingtonu jako obvykle plně podporuje svého nejbližšího spojence na Blízkém východě, není v tuto chvíli vůbec jasné, na jaké formě pomoci se zdejší politici zvládnou dohodnout.
Poslouchejte také: Redneck | Vraždy, univerzity i Dave Chappelle: USA reagují na násilí v Gaze
Sněmovna reprezentantů už svou verzi podpory pro Izrael schválila. Ve čtvrtek 2. listopadu si kongresmani odhlasovali balík, jež na tyto účely vyčleňuje 14,3 miliard dolarů. Má to ale háček – tyto nové výdaje mají být vyrovnány ekvivalentními škrty v rozpočtu amerického daňového úřadu (IRS).
Šéf senátních demokratů Chuck Schummer označil republikánský návrh vyloženě za „vtip“.
Právě navýšení rozpočtu IRS bylo jednou ze stěžejních částí loňského Inflation Reduction Actu – velkého balíku investicí do americké ekonomiky zaštítěného Joem Bidenem. Deklarovaným cílem navýšení rozpočtu daňového úřadu bylo pomoci IRS s náročnými audity nejbohatších Američanů. Teď ale dvanáct demokratických kongresmanů hlasovalo společně s republikány pro škrty, které tento loňský výdobytek jejich vlastní strany cupují na kousky.
Byť je sněmovní balík podávaný jako rozpočtově odpovědný, při bližším pohledu se ukazuje, že deficit ve skutečnosti zvyšují obě půlky návrhu. Podle propočtů samotného Kongresu totiž osekání rozpočtu IRS vyústí v menší daňové výnosy: ty by se jejich vlivem měly příští rok snížit o necelých 27 miliard – což je o 12 miliard víc, než kolik se ušetří za škrty.
Senát se nesměje
To představuje jeden z hlavních problémů, které bude mít Johnsonův balík pomoci pro Izrael v Senátu. Tam totiž drží většinu demokraté. „Předseda Johnson a republikáni ve Sněmovně předložili naprosto neseriózní a žalostně nedostatečný balíček,“ prohlásil šéf senátních demokratů Chuck Schummer a návrh označil vyloženě za „vtip“.
„Pokud chtějí demokraté v Senátu, ve Sněmovně reprezentantů nebo kdokoli jiný tvrdit, že najímání dalších agentů IRS je v této chvíli důležitější než podpora Izraele, jsem připraven o tom diskutovat,“ reagoval na kritiku předseda sněmovny Johnson.
Ten přitom není na Kapitolu v konfliktu pouze s demokraty. Ohledně nejlepšího postupu, jak schválit pomoc pro Izrael, se rozchází i se svými vlastními stranickými kolegy z horní komory. „Budu se opakovat, ale hrozby, kterým Amerika a naši spojenci čelí, jsou vážné a vzájemně se prolínají. Pokud budeme tuto skutečnost ignorovat, činíme tak na vlastní nebezpečí,“ řekl šéf republikánů v senátu Mitch McConnell.
V posledních dekádách politici ve Washingtonu preferují schvalovat návrhy spojené do masivních balíků, ve kterých se najde pro každého něco. Dle mnohých v Kongresu by tak bylo nejlepší učinit i nyní. Pomoc pro Izrael se má podle demokrata Schumera i republikána McConnella spojit do jednoho balíku s pomocí pro Ukrajinu, Taiwan a financemi na zabezpečení americké jižní hranice.
Čtěte také: Jak pro Ukrajinu, tak pro Tchaj-wan. Americké zbraně proudí do obou zemí snadněji a rychleji
Oba senátní lídři se v tomto navíc shodují s Bílým domem. Prezident Joe Biden žádá po Kongresu, aby schválil balík ve výši necelých 106 miliard. Ten by měl obsahovat přes 60 miliard pro Ukrajinu, zmíněných 14,3 miliard pro Izrael, podobnou sumu na investice do zabezpečení hranice s Mexikem, ale také několik miliard na boj proti čínskému vlivu v Indopacifiku.
Biden proto hrozí, že i kdyby Johnsonův balíček prošel horní komorou, bude ho sám vetovat. „Návrh zákona neodpovídá naléhavosti situace, protože prohlubuje naše rozpory a vážně narušuje historickou podporu obou stran pro zabezpečení Izraele,“ reagoval na Johnsonův návrh Bílý dům.
Podmínky pro Ukrajinu i Izrael
Aktuální tahanice o pomoc Izraeli značně zastínily obdobné vyjednávání – ohledně již zmíněné podpoře Ukrajiny. To probíhalo na začátku podzimu ve světle hrozícího „shutdownu“, tedy uzavření federální vlády kvůli rozpočtovým neshodám. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj proto i v září navštívil Washington, aby varoval americké politiky, že bez jejich podpory jeho země válku prohraje.
Když následně Kongres oddálil rozpočtový shutdown, právě pomoc pro Ukrajinu z dočasné kompromisní dohody vypadla. Domluva ale uvnitř rozhádané republikánské strany – kde podpora Ukrajiny není zdaleka bezmezná – spustila řetězec událostí, který vedl až k odvolání předsedy sněmovny Kevina McCarthyho a paralýze horní komory.
Čtěte také: Americký Kongres se vyhnul „shutdownu“. Jen dočasně a za cenu Ukrajiny
Shutdown teď hrozí znovu, protože zastupitelé v Kongresu se na sklonku září dohodli jen na oddálení rozpočtové lhůty do půlky listopadu. Pokud se nezvládnou dohodnout trvaleji, začnou se federální úřady uzavírat po 17. listopadu.
Zatímco v případě pomoci pro Ukrajinu jsou vesměs skeptičtí především republikánští politici, u izraelské pomoci se hraje spíše o podporu demokratů. Mnozí republikánští kritici žádali pro schválení dalších financí pro Ukrajinu důkladnější kontrolu nad tím, na co přesně Ukrajina americké finance používá.
V případě Izraele teď pro změnu někteří demokraté požadují, aby schválení pomoci americká strana podmínila svými vlastními požadavky. Mezi ně patří například omezení civilních obětí nebo příměří – byť mnozí politici v DC se tomuto slovu vyhýbají a používají eufemismy jako „humanitární pauza“.
Tým Joea Bidena navíc zjevně vyděsila reakce americké veřejnosti na dění v Gaze. Biden se má příští rok ucházet o znovuzvolení a aktuální průzkumy mu proti předpokládanému soupeři (dle současných odhadů má jít opět o Donalda Trumpa) nedávají velké šance.
Očekává se tedy, že v těsných volbách se bude hrát o každý hlas. V tomto světle průzkumy veřejného mínění ohledně Gazy a Izraele nevyvolávají mezi demokraty příliš sebevědomí. Především mezi voliči arabského původu, ale také mezi mladším elektorátem panují dle průzkumů daleko méně proizaelské nálady, než na které jsou američtí politici zvyklí. I obavy o volební výsledky tak mohou ovlivnit už teď nejasný osud balíku pomoci pro Izrael.
