• Analýzy
  • Investigativa
  • Profil
  • Rozhovory
  • 31. prosince 2021

Best of Voxpot 2021: Abyste i v novém roce zůstali v obraze

Zdroj: https://pressbooks.ulib.csuohio.edu/ /
Zdroj: https://pressbooks.ulib.csuohio.edu/ /
Autor
Redakce
Ruské vlivy na českou politiku, polská železnice, napětí na Ukrajině. „Křemíkový štít“ Tchaj-wanu a válka v Afghánistánu. O tom všem a mnohém dalším jsme pro vás minulý rok napsali. Podívejte se na výběr toho nejlepšího.

I během uplynulého roku jsme se pro vás snažili odkrývat důležité dění z celého světa, tedy i z regionů, o kterých se v českých médiích jinak příliš nepíše. A teď přinášíme přehled nejčtenějších článků z jednotlivých tematických i geografických oblastí. Náš výběr mapuje nejdůležitější dění po celém světě – abyste i v novém roce zůstali v obraze.

Redakce Voxpotu vám přeje hezké čtení – a hodně dobrého v roce 2022!

Česko: Oligarchův prezident: Jak dostal šéf ruských železnic důchodce Zemana na Hrad

Miloši Zemanovi zbývá něco málo přes rok v prezidentské funkci. Není proto od věci si připomenout, jak se vlastně na Hrad kdysi dostal. Exkluzivní materiál, na kterém Voxpot spolupracoval s deníkem The Insider, ukazuje na klíčovou roli lidí spojených s ruskými tajnými službami v návratu Zemana do politiky. Rozhodnutí o jeho comebacku padlo už v roce 2007 na konferenci pořádané bývalým Putinovým důvěrníkem Vladimirem Jakuninem. Přečtěte si důležitý článek od našeho šéfredaktora Vojtěcha Boháče, který poodhaluje zahraniční zákulisí české politiky.

Evropa: Lesk a bída nové polské infrastruktury: Tisíce kilometrů dálnic, rychlovlaky i třetí největší letiště světa

Představte si moment, kdy kněz slavnostně otevírá kousek nově opravené silnice. Takový obrázek může dobře zrcadlit přístup Polska k infrastruktuře. Náš soused totiž právě do této oblasti investuje ve velkém. Článek od Michala Lebdušky ale odkrývá, že obdivovaná masová výstavba je jen líbivější stránkou celé záležitosti. Když se totiž na polskou infrastrukturu podíváme blíže, narazíme na to, že klade jen velmi malé ohledy na životní prostředí i lidi samotné. V čem může být výstavba silnic v Polsku problematická?

Východ Asie: Tchaj-wan v hledáčku Číny: Před invazí ho zatím chrání „křemíkový štít“

Jedním z dalších velkých témat uplynulého roku byl Tchaj-wan a jeho nezávislost, která je „říši středu“ trnem v oku. Čínský vůdce Si Ťin-pching pronesl, že bez sjednocení s Tchaj-wanem nebude završená obroda jejich národa. Vyspělý ostrovní stát si ale svou svobodu pojistil – ovládá totiž světový trh s čipy a má také know-how na další nejmodernější nanotechnologie. Jak Tchaj-wanu právě tato výhoda pomáhá? A proč by byl případný ozbrojený konflikt katastrofou pro průmysl po celé planetě? Dozvíte se v článku od Filipa Šeboka.

Jihovýchodní Asie: Válka v Afghánistánu má jasného vítěze: Zbrojaře

V souhrnu toho nejdůležitějšího, co se ve světě za uplynulý rok stalo, nelze zapomenout na dění v Afghánistánu. Země zůstává sedmou nejchudší na světě, přestože jí USA poskytly finance na výcvik armády i na boj s covidem. Většina Afghánců na ozbrojeném konfliktu nijak nevydělala. Někteří zahraniční aktéři na „válce proti teroru“ utržili naopak hodně. Kdo z napjaté situace těžil nejvíce, nastiňuje redaktor Filip Brychta. Článek shrnuje byznysové pro a proti dvacetileté války v Afghánistánu. Na své si v ní přišli i moderní žoldáci. Avšak za jakou cenu? Dozvíte se v textu.

Jižní Asie: Odvetné cestování: Davy post-pandemických turistů šíří covid a devastují planetu

Cestování v době pandemie i environmentální rozměr turistiky jsou témata, která tu s námi zůstanou i v budoucnu. Oba tyto problémy v sobě spojuje text Jiřího Krejčíka. Na příkladu Indie sledujeme, jak himálajská letoviska praskají ve švech, protože Indové míří za vytouženou dovolenou po týdnech lockdownu. Denní počet leteckých pasažérů se v Indii třeba během června ztrojnásobil. Až 72 % Indů považuje cestování za důležitější než v minulosti. Co je to odvetné cestování – a proč je hrozbou nejen v Indii, ale pro nás všechny?

MENA: Suezský průplav je odšpuntován, globální námořní doprava však zůstává křehká

O zablokovaném Suezu a lodi Ever Given vznikaly memy a dokonce i písnička. Jenže tahle událost měla i závažnější rozměr, který zasahuje celý svět, jak popisuje ve svém článku Matouš Hrdina. Velkokapacitní nákladní lodě totiž zásobují supermarkety po celém světě a většina věcí, které používáme každý den, k nám doplula z velké dálky na kontejnerové lodi. Série nešťastných incidentů v době pandemie ukázala, jak zranitelný je systém současného zásobování. Jak řešit další výzvy v námořní dopravě? A proč jedna zaseklá loď v průplavu ještě nemusí být z hlediska globálních rizik největším problémem?

Afrika: Napětí na Nilu: Největší vodní dílo v Africe vyvolává spory v celém regionu

Afrika je obrovský kontinent, přesto v českých médiích dostává málo prostoru. Ve Voxpotu je to ale jinak. Loni byl jedním z nejčtenějších textů o Africe článek Jakuba Mazance o nilské přehradě. Na začátku minulého roku se totiž sešli zástupci Egypta, Súdánu a Etiopie, aby řešili Přehradu velkého etiopského obrození – vodohospodářský projekt etiopské vlády na Nilu a potenciálně největší přehradu v Africe. Právě tato stavba může přinést obrození do suchem sužované země. Jenže projekt také jitří emoce Egypta a Súdánu, zemí, které na Nilu v posledních dekádách dominovaly. Mohlo by budování přehrady vyvolat nový konflikt? Přečtěte si o nilských vodách víc.

Rusko: Jsme ochotní jít do války kvůli Ukrajině? Rozhodnout se musíme teď

Téma ruských vojáků u hranic Ukrajiny je aktuální už několik týdnů. Situaci v širším kontextu zmapoval ve svém dalším textu Vojtěch Boháč. Podle něj má teď Rusko nejspíš poslední příležitost udržet Ukrajinu ve sféře svého vlivu. Moskva to moc dobře ví, což napovídá právě přítomnost armády u ukrajinské hranice. A západní politici si musejí rychle přiznat, jak vážně to s podporou Ukrajiny myslí. Až pak ji mohou dávat konkrétní záruky. Zvládne Západ vymanévrovat Ukrajinu z ruského gravitačního pole, aniž by se napětí vystupňovalo?

Severní Amerika: Případ Ghislaine Maxwell: Když ženy ubližují ženám

Před několika týdny začal soud s Ghislaine Maxwell, spolupracovnicí a nejspíše také partnerkou odsouzeného sexuálního násilníka Jeffreyho Epsteina. Britská dědička čelí obvinění z toho, že pro něj získávala nezletilé dívky a podílela se na jejich zneužívání. Některým obětem bylo jen 14 let. „Věděla přesně, co si její příští oběť nejvíc přeje. A protože vypadala jako milá Mary Poppins, hned jste jí uvěřili,“ vypráví jedna z oklamaných dívek Virginia Giuffre. Kdo je Ghislaine Maxwell? A jaký byl její vztah s Epsteinem? Dozvíte se v profilu od Mahuleny Kopecké.

Technologie: „Je to jako připojit se do Matrixu.” Palantir odhalí vše – i to, co existuje jen ve vaší mysli

Jen málokterá firma v dnešním Silicon Valley je opředena takovými mýty jako Palantir. Vychází to jednak z osobnosti jejího excentrického zakladatele, jednak přímo z podstaty její práce: soustředí se na technologická řešení především pro armádní a policejní sbory. Stejně jako bájné kameny z Tolkienova Pána prstenů, podle kterých je pojmenovaná, ale má tato společnost svoje úskalí. Proč může být technologie Palantiru problematická? Na to vám odpoví text od Matěje Schneidera.

Koronavirus: Bill Gates: Jak se zakladatel Microsoftu rozhodl proočkovat svět

To, čím si můžeme být jistí už teď, je fakt, že i příští rok bude jedním z mezinárodních témat právě koronavirus. A žádný miliardář neměl na průběh pandemie tak obrovský vliv jako Bill Gates. „Jestli něco v následujících dekádách zabije přes 10 milionů lidí, bude to pravděpodobně vysoce nakažlivý virus,“ předpověděl už v roce 2015. Z technologického magnáta se Gates úspěšně přeměnil do jednoho z nejmocnějších filantropů, jehož soukromé aktivity na poli veřejného zdraví zastiňují i WHO. A dá se očekávat, že i další technologičtí miliardáři půjdou v jeho mecenášských stopách, podobně jako jej následovali při budování firem. Přečtěte si více v článku redaktorky Kláry Votavové.

Vesmír: Když začne válka ve vesmíru, zhroutí se úplně všechno, říká šéf Satelitního centra Vojenského zpravodajství

Soupeření o vesmír je téma stále aktuální, a to ne jen pro velké státy. Do dobývání kosmu se pustily i obří korporace a menší země – a Česko nezůstává pozadu. Do Prahy se v uplynulém roce přestěhovala Evropská agentura pro vesmírný program. Diskutuje se také o vzniku kosmických sil v rámci české armády nebo o vyslání vlastních družic na orbitu. Jsme blízko době, kdy bude vesmír běžnou součástí našich životů? O tom i mnohém dalším se víc dozvíte z rozhovoru Vojtěcha Boháče s Ladislavem Stahlem, šéfem Satelitního centra Vojenského zpravodajství.